7. Transport látek

• srdce pracuje trvale a rytmicky, na základě elektrických vzruchů vznikajících přímo v srdci, tzv srdečním převodním systému (speciální vodivý myokard)

• impulzy vznikají v sinoatriálním uzlíku, který leží při ústí horní duté žíly do pravé síně

• ze sin uzlíku jdou vzruchy do atrioventrikulárního uzlíku, který je mezi pravou síní a pravou komorou

• vzruch dále pokračuje do Hissova svazku (svazku svalových vláken) v mezikomorové přepážce, který se dělí na pravé a levé raménko ústící do svaloviny komor jako síť tzv Purkyňových vláken

projevy srdeční činnosti

• srdeční ozvy – vznikají při uzavření chlopní, šelesty = chlopňové vady, ozvy nejsou ostře ohraničené a jsou doprovázeny šelesty

• tep – vyhmatáme např na dolním konci předloktí na palcové straně

• výkonnost srdce – v klidu 70 stahů/min, 1 stah vypudí každá komora 60 až 80 ml krve (tj. 1 komora 5l/min)

• pravidelnou zátěží – srdce se přizpůsobí: zmohutnění srdce, zpomalení tepů, zvětšení objemu oběhu

výživa srdce

• = přívod kyslíku

• zajišťována věnčitými (koronárními) tepnami

• pravá a levá věnčitá tepna odstupují přímo z aorty a rozvětvují se na velké množství vlásečnic prostupujících srdečním svalem

KREVNÍ CÉVY

• = trubice různého průměru, jimiž koluje krev, dělíme je na

• tepny – pevné, pružné (mají ve stěnách elastická vlákna), vedou krev ze srdce, větví se na tepénky

• vlásečnice – tenké, průsvitné cévy, jejich stěna je tvořena pouze jednou vrstvou výstelkových buněk, je propustná pro plyny, vodu a některé látky v plazmě, jejich síť prostupuje většinu tkání, tvoří přechod mezi tepnami a žílami

• nejvíce kapilár v plicích, mozku, srdci, sítnici, štítné žláze, nejméně ve vazivu, chrupavce

• žíly – jejich stěna je tenká, poddajná, vedou krev do srdce, v dolních částech těla mají kapsovité chlopně zabraňujícímu zpětnému toku krve, větví se na žilky, na něž navazují vlásečnice

• proudění krve tepnami pod tlakem (největší v aortě), rychlé

• proudění krve žilami pod nízkým až nulovým! tlakem (nejmenší při vyústěné velkých žil do srdce), pomalé (1/4 rychlosti tepenné krve)

• na návratu žilní krve se podílí kosterní svalstvo, podtlak v hrudní dutině, žilní chlopně v dolních končetinách

• onemocnění cév

  • varixy = křečové žíly - vrozená méněcennost žilních stěn

  • bércový vřed - porucha výživy

  • Bürgerova choroba - zánět endotelu, časté u kuřáků

KREVNÍ OBĚH

• krevní oběh představuje soustavu cév zajišťující cirkulaci krve

VELKÝ KREVNÍ OBĚH

• rozvádí okysličenou krev do celého těla a zpět k srdci přivádí z těla krev odkysličenou

• okysličená krev proudí z levé komory srdeční do aorty (srdečnice) → aorta se stáčí nalevo dozadu do tzv. oblouku aorty, tepna hlavopažní (dělící se dále na pravou krkavici a pravou podklíčkovou tepnu), levá krkavice a levá podklíčková tepna (krkavice přivádí krev do hlavy, tepny podklíčkové do horních končetin) → aorta dále sestupuje podél páteře, rozlišujeme hrudní aortu (odstupují z ní tepny přivádějící krev k hrudním orgánům, např jícen, osrdečník), břišní aortu (odstupují z ní tepny přivádějící krev k hrudním orgánům v dutině břišní, např žaludku, játrům) → větví se na 2 tepny kyčelní (přivádějící krev do malé pánve) → na ně navazují tepny stehenní (zásobují krví dolní končetiny)

• odkysličená krev z hlavy, krku, hrudníku a horních končetin vstupuje do horní duté žíly a z ostatních částí těla do dolní duté žíly, obě pak ústí do pravé předsíně srdeční