7. Transport látek

• krevní plazma – tekutá složka krve s pH 7,4, obsahuje 90 % vody, 7-8 % bílkovin (hlavně pak albuminy, globuliny a fibrinogen), glukosu, minerální látky, hormony, vitaminy

• červené krvinky (erytrocyty) – bezjaderné, okrouhlé buňky, tvoří se v kostní dřeni, odbourávají se ve slezině, mají živnost 120 dnů, obsahují hemoglobin

• bílé krvinky (leukocyty)

• granulocyty – buňky s jádrem, různého tvaru, mají v cytoplazmě barvitelná zrníčka (granula), jejich počet kolísá, jsou schopné fagocytovat cizorodé částice

• agranulocyty – neobsahují barvitelná zrníčka, dělíme je na :

• monocyty – schopné fagatocytózy

• lymfocyty – dělíme je na:

• T-lymfocyty zajišťují tzv buněčnou imunitu, jsou schopné rozeznávat a ničit cizorodé buňky, např buňky transplantovaných tkání nebo i vlastní pro měnné buňky (nádorové)

• B – lymfocyty odpovídají za tzv humorální (látkovou) imunitu – chrání organismus přes antigeny (molekulami tělu cizími, a tedy potenciálně škodlivými) tím, že vytvářejí protilátky bílkovinné povahy – imunoglobuliny

• krevní destičky (trombocyty) – vznikají v kostní dřeni odškrcováním cytoplazmy velkých buněk, mají životnost několik dnů, uplatňují se při poranění cév (zahajují srážení)

• podstatou srážení krve je přeměna rozpustné bílkoviny fibrinogenu na nerozpustný vláknitý fibrin účinkem enzymu trombinu (vzniká z bílkoviny protrombin nacházející se v plazmě

sedimentace

• během půl hodiny klesnou krvinky ke dnu (sedimentují)

• 3 vrstvy: krevní plazma, bílé krvinky (tenká vrstva), červené krvinky s krevními destičkami

krevní skupiny

• podle rozdílu v červených krvinkách a plazmě (na výzkumu se podílel prof. Karlovy univerzity Jan Janský)

• důležité při transfúzi krve: červené krvinky dárce se nesmějí shlukovat s krví příjemce (došlo by ke srážení krve)

• zjišťování krevních skupin

• na podložní sklíčko se dá kapka séra: skup A, skup B

• smísí se se zkoumanou krví

• skupina 0 neshlukují se

• sk. A shlukují se sérem B

• sk.B shlukují se serém A

• sk. AB shlukují se sérem A i B

• TKÁŇOVÝ MOK

• tekutina bez buněk (výjimečně jsou zde bílé krvinky)

• podobné složení jako krevní plazma (obsahuje méně bílkovin)

• obtéká tělní buňky (=vnitřní prostředí organismu)

• vzniká z krve prostupováním tekutiny z krve přes krevní kapiláry

• tvoří se z něj míza

• MÍZA

• nažloutlá tekutina podobného složení jako krevní plazma, ale obsahuje mnohem méně bílkovin, více tuků a jsou v ní přítomny lymfocyty

• proudí v lymfatických cévách, které ústí do krevního řečiště

přenos látek a oběh tělních tekutin po těle zajišťován:

• difuzí

• gastrovaskulární soustavou

• amébocyty

• speciálními tělními tekutinami

pohyb tělních tekutin po těle:

• prolínání tkáněmi - tělní tekutiny protékají mezi buňkami

• obíhání v cévách

  • otevřený oběh

  • uzavřený oběh