Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




7. Transport látek

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (8.25 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

MODIFIKACE STONKU

  • oddenky – podzemní části stonků, mohou sloužit jako zásobní orgány nebo k vegetativnímu rozmnožování (zázvor, konvalinka)

  • oddenkové hlízy – vznik hromaděním zásobních látek v oddencích (lilek brambor)

  • stonkové hlízy – vznik ztloustnutím stonku, funkce zásobní (kedluben)

  • šlahouny – plazivé zakořeňující nadzemní prýty (jahodník)

  • stonkové úponky – umožnují přichycení (vinná réva)

  • Brachyblasty – zdřevnatělé stonky s omezeným růstem do délky, vyrůstají na nich listy (borovice) nebo květy (ovocné dřeviny – jabloň)

  • stonkové trny – trnité výběžky, vznik přeměnou brachyblastů, ochranná funkce (tzv. kolce; trnka)

  • zdužnatělé rostlinné osy (kaktusy)

VYUŽITÍ STONKU

  • potrava pro člověka – bramborové hlízy, chřest, kedluben

  • krmivo pro zvířata – pícniny

  • surovina pro průmysl – len, cukrová třtina, dub korkový, dřevo stromů

JEDNODĚLOŽNÉ A DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY

Transport látek v těle živočichů

FUNKCE OBĚHOVÉ SOUSTAVY:
  • transport plynů, živin, hormonů, metabolitů

    • váží se na rozpustné sloučeniny, případně volné buňky

TĚLNÍ TEKUTINY

  • funkce

  • vytváření stálého vnitřního prostředí

  • přenos látek: živiny, dýchací plyny (např. kyslík, oxid uhličitý), odpadní látky, hormony, protilátky

  • termoregulace: buněčné (cytoplazma) a mimobuněčné tělní tekutiny

  • U mimobuněčných tělních tekutin postupně vznikají specifické systémy – např. cévní soustava se diferencuje ze třetího zárodečného listu – mezodermu

  • hlavní složkou tělních tekutin je vod a v ní rozpuštěné anorganické a organické látky

  • rozlišujeme tělní tekutiny:

  • vnitrobuněčné (intracelulární) – jsou součástí buněk, tvoří asi 55 % celkové tělesné vody

  • mimobuněčné (extracelulární) – tvoří asi 45 % celkové tělesné vody a tvoří je především krev, tkáňový mok a míza (dále např endolymfa a perilymfa vnitřního ucha nebo komorová oční voda)

typy tělních tekutin

  • HYDROLYMFA

  • obsahuje soli a améboidní buňky (amébocyty)

  • vyskytuje se u ostnokožců, žahavců a ploštěnců (zde existují domněnky, že již jde o hemolymfu)

  • ostnokožci – ambulakrální soustava = soustava vodních cév pro dýchání, krevní oběh i vylučování a pohyb

  • prvoci, houby, žahavci, žebernatci – cévní soustava se u nich nevytváří

  • HEMOLYMFA (krvomíza)

  • u měkkýšů a členovců

  • obíhá v otevřených cévních soustavách (není rozdělena na krev a mízu)

  • obsahuje anorganické a organické látky (soli, bílkoviny a hormony) i krevní buňky pro imunitu (hemocyty)

  • obsahuje i dýchací barviva pro přenos kyslíku

  • hemocyanin (Cu, bezbarvý, s kyslíkem modrý)

  • hemerytrin (Fe, do fialova)

  • chlorokruorin (Fe, nazelenalý)

  • nebo hemoglobin (Fe, červený)

  • KREV

  • obíhá v uzavřeném systému

  • skládá se z tekuté složky plazmy (voda, anorganické, organické látky) a z krevních buněk (krvinky + krevní destičky)

  • zajišťuje transport dýchacích plynů (kyslíku a oxidu uhličitého), živin, iontů, vitaminů, hormonů a zplodin metabolismu

  • podílí se na udržení stálé tělesné teploty, pH, osmotického tlaku a na obraně organismu

  • složení krve:

Témata, do kterých materiál patří