7. Transport látek

MODIFIKACE STONKU

• oddenky – podzemní části stonků, mohou sloužit jako zásobní orgány nebo k vegetativnímu rozmnožování (zázvor, konvalinka)

• oddenkové hlízy – vznik hromaděním zásobních látek v oddencích (lilek brambor)

• stonkové hlízy – vznik ztloustnutím stonku, funkce zásobní (kedluben)

• šlahouny – plazivé zakořeňující nadzemní prýty (jahodník)

• stonkové úponky – umožnují přichycení (vinná réva)

• Brachyblasty – zdřevnatělé stonky s omezeným růstem do délky, vyrůstají na nich listy (borovice) nebo květy (ovocné dřeviny – jabloň)

• stonkové trny – trnité výběžky, vznik přeměnou brachyblastů, ochranná funkce (tzv. kolce; trnka)

• zdužnatělé rostlinné osy (kaktusy)

VYUŽITÍ STONKU

• potrava pro člověka – bramborové hlízy, chřest, kedluben

• krmivo pro zvířata – pícniny

• surovina pro průmysl – len, cukrová třtina, dub korkový, dřevo stromů

JEDNODĚLOŽNÉ A DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY

Transport látek v těle živočichů

FUNKCE OBĚHOVÉ SOUSTAVY:

• transport plynů, živin, hormonů, metabolitů

  • váží se na rozpustné sloučeniny, případně volné buňky

TĚLNÍ TEKUTINY

• funkce

• vytváření stálého vnitřního prostředí

• přenos látek: živiny, dýchací plyny (např. kyslík, oxid uhličitý), odpadní látky, hormony, protilátky

• termoregulace: buněčné (cytoplazma) a mimobuněčné tělní tekutiny

• U mimobuněčných tělních tekutin postupně vznikají specifické systémy – např. cévní soustava se diferencuje ze třetího zárodečného listu – mezodermu

• hlavní složkou tělních tekutin je vod a v ní rozpuštěné anorganické a organické látky

• rozlišujeme tělní tekutiny:

• vnitrobuněčné (intracelulární) – jsou součástí buněk, tvoří asi 55 % celkové tělesné vody

• mimobuněčné (extracelulární) – tvoří asi 45 % celkové tělesné vody a tvoří je především krev, tkáňový mok a míza (dále např endolymfa a perilymfa vnitřního ucha nebo komorová oční voda)

typy tělních tekutin

• HYDROLYMFA

• obsahuje soli a améboidní buňky (amébocyty)

• vyskytuje se u ostnokožců, žahavců a ploštěnců (zde existují domněnky, že již jde o hemolymfu)

• ostnokožci – ambulakrální soustava = soustava vodních cév pro dýchání, krevní oběh i vylučování a pohyb

• prvoci, houby, žahavci, žebernatci – cévní soustava se u nich nevytváří

• HEMOLYMFA (krvomíza)

• u měkkýšů a členovců

• obíhá v otevřených cévních soustavách (není rozdělena na krev a mízu)

• obsahuje anorganické a organické látky (soli, bílkoviny a hormony) i krevní buňky pro imunitu (hemocyty)

• obsahuje i dýchací barviva pro přenos kyslíku

• hemocyanin (Cu, bezbarvý, s kyslíkem modrý)

• hemerytrin (Fe, do fialova)

• chlorokruorin (Fe, nazelenalý)

• nebo hemoglobin (Fe, červený)

• KREV

• obíhá v uzavřeném systému

• skládá se z tekuté složky plazmy (voda, anorganické, organické látky) a z krevních buněk (krvinky + krevní destičky)

• zajišťuje transport dýchacích plynů (kyslíku a oxidu uhličitého), živin, iontů, vitaminů, hormonů a zplodin metabolismu

• podílí se na udržení stálé tělesné teploty, pH, osmotického tlaku a na obraně organismu

• složení krve: