7. Transport látek
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
MODIFIKACE STONKU
oddenky – podzemní části stonků, mohou sloužit jako zásobní orgány nebo k vegetativnímu rozmnožování (zázvor, konvalinka)
oddenkové hlízy – vznik hromaděním zásobních látek v oddencích (lilek brambor)
stonkové hlízy – vznik ztloustnutím stonku, funkce zásobní (kedluben)
šlahouny – plazivé zakořeňující nadzemní prýty (jahodník)
stonkové úponky – umožnují přichycení (vinná réva)
Brachyblasty – zdřevnatělé stonky s omezeným růstem do délky, vyrůstají na nich listy (borovice) nebo květy (ovocné dřeviny – jabloň)
stonkové trny – trnité výběžky, vznik přeměnou brachyblastů, ochranná funkce (tzv. kolce; trnka)
zdužnatělé rostlinné osy (kaktusy)
VYUŽITÍ STONKU
potrava pro člověka – bramborové hlízy, chřest, kedluben
krmivo pro zvířata – pícniny
surovina pro průmysl – len, cukrová třtina, dub korkový, dřevo stromů
JEDNODĚLOŽNÉ A DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY
Transport látek v těle živočichů
FUNKCE OBĚHOVÉ SOUSTAVY:
transport plynů, živin, hormonů, metabolitů
váží se na rozpustné sloučeniny, případně volné buňky
TĚLNÍ TEKUTINY
funkce
vytváření stálého vnitřního prostředí
přenos látek: živiny, dýchací plyny (např. kyslík, oxid uhličitý), odpadní látky, hormony, protilátky
termoregulace: buněčné (cytoplazma) a mimobuněčné tělní tekutiny
-
U mimobuněčných tělních tekutin postupně vznikají specifické systémy – např. cévní soustava se diferencuje ze třetího zárodečného listu – mezodermu
hlavní složkou tělních tekutin je vod a v ní rozpuštěné anorganické a organické látky
rozlišujeme tělní tekutiny:
vnitrobuněčné (intracelulární) – jsou součástí buněk, tvoří asi 55 % celkové tělesné vody
mimobuněčné (extracelulární) – tvoří asi 45 % celkové tělesné vody a tvoří je především krev, tkáňový mok a míza (dále např endolymfa a perilymfa vnitřního ucha nebo komorová oční voda)
typy tělních tekutin
HYDROLYMFA
obsahuje soli a améboidní buňky (amébocyty)
vyskytuje se u ostnokožců, žahavců a ploštěnců (zde existují domněnky, že již jde o hemolymfu)
ostnokožci – ambulakrální soustava = soustava vodních cév pro dýchání, krevní oběh i vylučování a pohyb
prvoci, houby, žahavci, žebernatci – cévní soustava se u nich nevytváří
HEMOLYMFA (krvomíza)
u měkkýšů a členovců
obíhá v otevřených cévních soustavách (není rozdělena na krev a mízu)
obsahuje anorganické a organické látky (soli, bílkoviny a hormony) i krevní buňky pro imunitu (hemocyty)
obsahuje i dýchací barviva pro přenos kyslíku
hemocyanin (Cu, bezbarvý, s kyslíkem modrý)
hemerytrin (Fe, do fialova)
chlorokruorin (Fe, nazelenalý)
nebo hemoglobin (Fe, červený)
KREV
obíhá v uzavřeném systému
skládá se z tekuté složky plazmy (voda, anorganické, organické látky) a z krevních buněk (krvinky + krevní destičky)
zajišťuje transport dýchacích plynů (kyslíku a oxidu uhličitého), živin, iontů, vitaminů, hormonů a zplodin metabolismu
podílí se na udržení stálé tělesné teploty, pH, osmotického tlaku a na obraně organismu
složení krve: