7. Transport látek
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
voda přijatá rostlinou je rozváděna po celém těle, u cévnatých rostlin se k tomuto účelu vyvinuly cévní svazky
voda (s rozpuštěnými látkami) proudí vzhůru cévami
PASIVNĚ – pouze buněčnými stěnami a volnými mezibuněčnými prostorami, bez spotřeby energie, je rychlejší než aktivní způsob
transpirační proud – probíhá mimo buňky, umožňuje ho:
transpirace (odpařování) z listů: průduchy, pokožkou (u mladých listů s tenkou kutikulou)
koheze – síly mezi molekulami vody bránící přerušení vodního sloupce
adheze – přilnavost vody ke stěnám cév
AKTIVNĚ – z buňky do buňky přes membrány a cytoplazmu, za spotřeby energie, malou rychlostí
kořenový vztlak – tlak vytlačující vodu a v ní rozpuštěné látky z kořene do nadzemních částí rostlin, projevy:
gutace – ráno probíhá fotosyntéza a vznikají cukry – podle koncentračního spádu proudí do listů voda z kořene a je vytlačována hydatodami (otvůrky) – zůstává na listech jako kapky rosy
ronění (klejotok) – po poranění vytéká míza (na jaře se ze zásobních orgánů rozkládá škrob na cukry a opět do listů proudí voda podle koncentračního spádu) – škroby se promění na glukosu, a ta přitahuje vodu (na jaře)
vodní bilance rostliny = poměr mezi příjmem a výdejem vody
na příjem vody má vliv
kořen (plocha povrchu) – kořenové vlášení
vlastnosti půdy: teplota, pH, salinita
VODIVÁ PLETIVA
tvoří je cévní svazky (na povrchu listů jsou patrné jako žilky, v kořeni a stonku tvoří střední válec)
CÉVNÍ SVAZKY se skládají ze dvou typů buněk
-
cévy - vedou vodu s rozpuštěnými miner. l. z kořenů do ost. částí r
-
jsou to trubice tvořené dlouhými řadami mrtvých buněk
-
vznikly z buněk stojících nad sebou, mezi nimiž se rozpustily příčné přehrádky
stěny bývají zesílené – šroubovitě, kruhovitě, tečkovitě
tvoří dřevo (xylém)
do buněčných stěn se ukládá celulosa a dřevovina
cévice – jsou tvořeny protáhlými mrtvými buňkami, příčné přehrádky jsou zešikmené, nerozpouštějí se
komunikaci umožňují tzv. dvůrkaté tečky
jsou hlavně u jehličnanů a kapradin
sítkovice – vedou organické látky ze zelených částí rostlin do kořene a zásobních orgánů (asimilační proud)
tvoří lýko (floém)
jsou živé, vyživují je průvodící buňky
mezi sousedními sítkovicemi jsou sítka
Cévní svazky sou uspořádány:
SOUSTŘEDNĚ – nejstarší (primitivní)
ve STONCÍCH a) KRUHOVITĚ – u dvouděložných rostlin
ROZTROUŠENĚ – u jednoděložných rostlin
Mohou takto být uspořádány cévní svazky těchto typů:
Cévní svazky mohou být:
uzavřené – kambium není zachováno – stonek druhotně netloustne
-
otevřené – kambium je zachováno – stonek druhotně tloustne (vzniká druhotné lýko a dřevo)
STONEK
obvykle nadzemní orgán nesoucí listy, pupeny a reprodukční orgány (spolu s nimi tvoří prýt)
funkce