8. CHROMISTA, PRVOCI, HOUBOVCI, ZAHAVCI, ZEBERNATCI - kopie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
konjugace- dochází k částečné výměně hmoty, mikronukleu
kopulace- splývají 2 jedinci- představují pohlavní buňky
bičíkovci
zdroj pohybu bičík, variabilitu umožňuje pružná vakuola
nikdy neobsahují chlorofyl, živí se heterotrofně- a) vstřebáváním celým povrchem těla b) fagocytózou
trypanosoma spavičná- tropy, spavá nemoc, moucha tse- tse
bičenka poševní- nemoc trichomoniáza (záněty močových cest, hnisavý výtok z pochvy)
lamblie střevní, trubénka Haeckelova
kořenonožci
pohybové organely panožky→ pohyb i příjem potravy (fagocytóza)
tvoří potravní vakuoly → trávení
1 jádro
rozmnožování dělením
a) měňavky- netvoří schránky (měňavka velká, měňavka úplavičná, panoženka měňavkovitá)
b) krytenky- sladkovodní, chitinové schránky (rozlitka, štítovka)
c) dírkonošci- jen v moříc, schránky uhličitan váp. → hromadili se na dně oceánů→horninotvorný činitel
paprskovci
a) slunivky- sladkovodní rašeliniště
b) mřížovci- v planktonu teplých moří, tvoří radiové bahno
výtrusovci
osmotrofní endoparazité- pronikají do buněk svých hostitelů
kokcidie jaterní- způsobuje hnisavé záněty žlučovodů= kokcidóza u králíků a zajíců
toxoplasma gonidii- nebezpečná pro těhotné ženy a vyvíjející se plod, přenosná ze zvířat- hlavně kočky
krvinkovky- přenašeč komár Anopheles, malarické záchvaty, lék z kůry chinovníku chinin
hlenky
nádorovky
parazitické organismy
nádorovka kapustová- způsobuje na kořenech brukvovitých rostl. nádory
nálevníci
trepka velká- indikátory stupně zneč. vod, živí se baktriemi a drobnými řasami
chobotěnka husí, slávinka obecná, mrskavka modrá, bachoři
krásnoočka
ve sladkých vodách silně znečištěnými org. látkami
krásnoočko zelené, štíhlé, krvavé
obrněnky
světelkování mořské vody
ve sladkých vodách součástí planktonu např. trojrožec
Živočichové
živočišná buňka vždy eukaryotická
mývají 1 jádro (výjimkou jaterní b., b. chrupavek,..)
vznik mnohobuněčnosti
Při úvahách o evoluci mnoh. živočichů vycházíme ze skutečností: 1. těla prvoků i mnoh. jsou tvořena stejnými prvky, 2. při pohlavním rozmnožování je na počátku vždy jedna buňka. Jednob. je tedy předstupněm mnohob. Náznaky vývoje z jed. na mnoh. pozorujeme u některých druhů prvoků: opalinky, hromadinky, trepka, váleč.
Počet buněk u mnohobuněčných se pohybuje od desítek po desítky bilionů. Jejich vznik vysvětlují následující teorie:
Invaginační teorie (Ernst Haeckel) - prapředkem mnohobuněčných byla kolonie typu váleče vzniklá opakovaným rýhováním vajíčka→vzniká morula→vycestováním vnitřních buněk k povrchu vzniká blastula→vchlípením její stěny vznikla gastrula= dvouvrstevný organismus. Jeho vnější obal (ektoderm) měl fci krycí a vnitřné (entoderm) trávicí. Vzniklá dutina vystlaná entodermem (prvostřevo) je propojena prvoústy s okolím.