8. CHROMISTA, PRVOCI, HOUBOVCI, ZAHAVCI, ZEBERNATCI - kopie

1. konjugace- dochází k částečné výměně hmoty, mikronukleu

2. kopulace- splývají 2 jedinci- představují pohlavní buňky

1. bičíkovci

• zdroj pohybu bičík, variabilitu umožňuje pružná vakuola

• nikdy neobsahují chlorofyl, živí se heterotrofně- a) vstřebáváním celým povrchem těla b) fagocytózou

• trypanosoma spavičná- tropy, spavá nemoc, moucha tse- tse

• bičenka poševní- nemoc trichomoniáza (záněty močových cest, hnisavý výtok z pochvy)

• lamblie střevní, trubénka Haeckelova

1. kořenonožci

• pohybové organely panožky→ pohyb i příjem potravy (fagocytóza)

• tvoří potravní vakuoly → trávení

• 1 jádro

• rozmnožování dělením

• a) měňavky- netvoří schránky (měňavka velká, měňavka úplavičná, panoženka měňavkovitá)

• b) krytenky- sladkovodní, chitinové schránky (rozlitka, štítovka)

• c) dírkonošci- jen v moříc, schránky uhličitan váp. → hromadili se na dně oceánů→horninotvorný činitel

1. paprskovci

• a) slunivky- sladkovodní rašeliniště

• b) mřížovci- v planktonu teplých moří, tvoří radiové bahno

1. výtrusovci

• osmotrofní endoparazité- pronikají do buněk svých hostitelů

• kokcidie jaterní- způsobuje hnisavé záněty žlučovodů= kokcidóza u králíků a zajíců

• toxoplasma gonidii- nebezpečná pro těhotné ženy a vyvíjející se plod, přenosná ze zvířat- hlavně kočky

• krvinkovky- přenašeč komár Anopheles, malarické záchvaty, lék z kůry chinovníku chinin

1. hlenky

2. nádorovky

• parazitické organismy

• nádorovka kapustová- způsobuje na kořenech brukvovitých rostl. nádory

1. nálevníci

• trepka velká- indikátory stupně zneč. vod, živí se baktriemi a drobnými řasami

• chobotěnka husí, slávinka obecná, mrskavka modrá, bachoři

1. krásnoočka

• ve sladkých vodách silně znečištěnými org. látkami

• krásnoočko zelené, štíhlé, krvavé

1. obrněnky

• světelkování mořské vody

• ve sladkých vodách součástí planktonu např. trojrožec

Živočichové

• živočišná buňka vždy eukaryotická

• mývají 1 jádro (výjimkou jaterní b., b. chrupavek,..)

vznik mnohobuněčnosti

Při úvahách o evoluci mnoh. živočichů vycházíme ze skutečností: 1. těla prvoků i mnoh. jsou tvořena stejnými prvky, 2. při pohlavním rozmnožování je na počátku vždy jedna buňka. Jednob. je tedy předstupněm mnohob. Náznaky vývoje z jed. na mnoh. pozorujeme u některých druhů prvoků: opalinky, hromadinky, trepka, váleč.

Počet buněk u mnohobuněčných se pohybuje od desítek po desítky bilionů. Jejich vznik vysvětlují následující teorie:

Invaginační teorie (Ernst Haeckel) - prapředkem mnohobuněčných byla kolonie typu váleče vzniklá opakovaným rýhováním vajíčka→vzniká morula→vycestováním vnitřních buněk k povrchu vzniká blastula→vchlípením její stěny vznikla gastrula= dvouvrstevný organismus. Jeho vnější obal (ektoderm) měl fci krycí a vnitřné (entoderm) trávicí. Vzniklá dutina vystlaná entodermem (prvostřevo) je propojena prvoústy s okolím.