8. Jednoduché organismy

1. VIRY (vira)

• virus pochází z latiny, znamená jed
• věda zabývající se viry = virologie
• nebuněčné částice, velikost 15 - 390 nm (viditelné pouze pod elektronovým mikroskopem)
• schopny reprodukce pouze v hostitelské buňce nitrobuněční parazité rostlin, živočichů a bakterií
• nejsou schopny samostatného života
• jednodušší struktura a menší velikost, než mají buňky
• tělo virů se skládá pouze z nukleových kyselin (buď je tam DNA nebo RNA, ale nikdy tam nejsu obě) a bílkovin
• nemají vlastní metabolismus
• známo přes 3 100 druhů (neznámých mnohem více)

VÝZNAM

jsou původci různých onemocnění
- u člověka: spalničky, příušnice, neštovice, opary, bradavice, dětská mozková obrna, zánět mozkových blan, zarděnky, rýma, chřipka, žloutenka, AIDS nebo některé zhoubné nádory
- u zvířat: kulhavka, slintavka, vzteklina, drůbeží mor
- u rostlin: mozaikové onemocnění tabáku (tzv. virus mozaiky tabáku)
• modelové systémy v molekulární biologii a genetice
• mají také evoluční význam - mohou vyvolat změnu genetické informace
• proti virovým onemocněním nejsou účinná antibiotika, používají se pouze jako prevence před napadením oslabeného organismu bakteriemi
• antibiotika - pomáhají našemu tělu bránit se virům, pokud na ně působí tak rozbíjí jejich bílokovinný obal, ale nerozbíjejí samotné viry

STAVBA

základní stavební jednotkou je virion (schopný infikovatz buňku a množit se v ní), který je schopný infikovat buňku a množit se v ní
• uvnitř virionu se nachází nukleová kyselina (RNA nebo DNA) obklopena bílkovinovým obalem = kapsida (tvořen z jednotek, tzv. kapsomer) - ochranná funkce, zprostředkovává vazbu viru na buněčné stěnu hostitelské buňky
• komplex nukleové kyseliny a kapsidy se dohromady nazývá nukleokapsid
• jednoduché viriony jsou pouze holé nukleokapsidy, složitější (obalené viry) mají kromě kapsidy i další obal z proteinů a lipidů a specifických povrchových antigenů (glykoproteinů)

JEDNODUŠŠÍ INFEKČNÍ ČÁSTICE než jsou viry

• viroidy - jednořetězcové molekuly RNA bez kapsidu; způsobují onemocnění rostlin
• priony - makromolekuly specifických bílkovin; mohou vyvolávat smrtelná onemocnění, jejichž podstatou jsou degenerativní změny nervové soustavy
- např. BSE u skotu (bovinní spongiformní encefalopatie, tzv. nemoc šílených krav) nebo Creutzfeldt-Jakobova nemoc u člověka

VIROVÁ INFEKCE BUŇKY

• probíhá v několika fázích
• virion přilne na povrch buňky celý virion nebo pouze nukleová kyselina proniká do hostitelské buňky nukleová kyselina vyvolá v buňce podle svých genů syntézu bílkovin (enzymů), které jsou nutné pro rozmnožení viru (některé viry si přinášejí hotový enzym s sebou) syntéza virové nukleové kyseliny a kapsidu je zajištěna enzymy a energií buňky hostitele sestaví se nové viriony, které se z buňky uvolňují a mohou napadat další buňky
• viriony mohou opustit buňku, aniž by ji zničili, nebo mohou způsobit její zánik - tzv. lýzu buňky
• každý virus je schopen infikovat pouze určitý typ buněk - vazba je selektivní a je dána specifickou molekulární strukturou vnějšího obalu buňky (cytoplazmatické membrány nebo buněčné stěny) = struktury tvořené polysacharidy a bílkovinami (receptory)
• permisivita buňky = schopnost napadané buňky uskutečnit genetický program NK viru