8. Jednoduché organismy

VÝZNAM

• významní producenti kyslíku (fotosyntéza)
• fixují molekulový dusík na amoniak NH3
• využívají se k přípravě jídel nebo potravních doplňků s vysokým obsahem bílkovin, vitamínů a ß-karotenu - např. rod Spirulina

STAVBA

• mohou být jednobuněčné nebo tvořit vlákna
• na povrchu vytváří slizové pochvy

ROZMNOŽOVÁNÍ

• rozmnožují se dělením - nejdříve se dostředivě vchlipuje cytoplazmatická membrána, pak celá buněčná stěna
• u jednobuněčných sinic se většinou dceřiné buňky neoddělí od mateřské a vznikají kolonie, vláknité sinice si zachovají tvar vlákna
• vláknité sinice se mohou rozmnožovat rozpadem vláken na tzv. homogonie - několika buněčná vlákna oddělující se od mateřského vlákna

ZÁSTUPCI

• jednořadka (Nostoc) - tvoří v symbióze s houbou těla některých lišejníků
• Anabaena - součást vodního květu
• Trichodesmium erythraeum - zapříčiňuje zbarvení Rudého more
• stromatolity - útvary, které vznikají usazováním uhličitanu vápenatého a jiných anorganických solí v pochvách některých vláknitých sinic

4. HOUBY (Fungi)

• základní stavební látkou buněčné stěny většiny hub je chitin - polysacharid složený z monosacharidových jednotek obsahujících dusík (je také složkou kutikuly členovců)
• zásobními látkami jsou glykogen a lipidy
• buňky hub neobsahují plastidy
• jsou to organismy heterotrofní a chemoorganotrofní (získávají energii uloženou v chemických vazbách procesem aerobního dýchání nebo kvašením)

Podle způsobu získávání organických látek mohou být

a) saprofyté
• rozkládají organické látky z odumřelých těl organismů nebo ze zbytků organického původu (význam v koloběhu)
• jsou schopné rozkládat i obtížně rozložitelný substrát (např. dřevokazné houby rozkládají odumřelé dřevo)

b) parazité
• přijímají organické látky z živých organismů (z hostitelů)

c) symbionti
• vyznačují se vzájemně prospěšným soužitím s jinými organismy - především cévnatými rostlinami - rostlinám poskytují těžko dostupné minerální látky (např. fosfor)
• soužití s kořeny cévnatých rostlin = mykorrhiza
• soužití s houbami nebo sinicemi = lichenismus vznikají lišejníky

STAVBA

• stélku mnohobuněčných hub tvoří hyfy - větvená nebo jednoduchá houbová vlákna
• u primitivních skupin jsou hyfy bez přehrádek (spojitý protoplast s mnoha jádry), u dokonalejších hub hyfy s přehrádkami, které oddělují jednojaderné či dvoujaderné buňky
• soubor volných hyfových vláken tvoří podhoubí (mycelium)
• seskupením a srůstem hyf vznikají houbová pletiva - z těchto pletiv jsou tvořeny plodnice (tvoří se pouze u některých skupin hub za příznivých podmínek)

ROZMNOŽOVÁNÍ

Vegetativní rozmnožování
• fragmentace stélky (z původní stélky může vzniknout více klonů), případně prostě dělení buněk u jednobuněčných