9. Semenne rostliny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
opylení a oplození
zralá vajíčka z klového otvoru vylučují polinační kapku, na kterou se zachycují pylová zrna
pyl je vtažen na povrch nucellu⇒ klový otvor se uzavře, a pyl začne klíčit v pylové láčky, které prorůstají nucellem k zárodečníkům k oosférám
v pylové láčce se generativní buňka rozdělí a dává vznik 2 nepohybl. spermatickým buňkám, menší z nich zanikne, větší způsobuje oplození buňky za vzniku zygoty, ta se mění na embryo (zárodek) s větším počtem děloh, vajíčko se mění v křídlaté semeno
samičí šištice se po oplození zvětšuje, zdřevnatí a tvoří plodní šišku
krytosemenné rostliny.
vývojový stupeň a pododdělení
Krytosemenné rostliny tvoří fylogeneticky nejvíce odvozenou a druhově nejbohatší skupinu semenných rostlin. Zahrnuje byliny až dřeviny velmi rozmanitého vzhledu a s velmi rozdílnými ekologickými požadavky.
autotrofní, některé i heterotrofní – sekundárně
Krytosemenné rostliny jsou známé z počátku druhohor. Jejich pratypy však neznáme, předpokládáme, že je to některá skupina rostlin nahosemenných, které vytlačily. V mladší křídě už byly krytosemenné rostliny dominující a typově velmi rozmanitou složkou vegetace země a byly už diferencovány na dvou- a jednoděložné.
Krytosemenné rostliny jsou dnes rozšířeny po celém povrchu Země s výjimkou arktických a antarktických ledových pustin a tvoří dominantní složku flóry. Zahrnují přibližně 300 000 druhů a jsou nejrozsáhlejší skupinou všech rostlin. Mají nesmírný význam pro člověka, protože zahrnují převážnou část kulturních a užitkových rostlin, jejichž existence byla jednou ze základních podmínek vzniku a rozvoje lidské civilizace. Všechny potravinové zdroje jsou přímým nebo nepřímým produktem rostlin, zejména krytosemenných
znaky:
stonky mají eustélickou (druhotně tloustnou) nebo atakostélickou stavbu. V xylému se tvoří tracheidy i tracheje, u primitivnějších tvoří xylém pouze tracheidy.
listy jsou převážně lupenité a velmi rozmanité funkčně i tvarově: jsou jednoduché i složené, opadavé i vytrvalé, dokonale vyvinuté i redukované. Vyznačují se dlanitou, zpeřenou nebo souběžnou žilnatinou.
na rozdíl od nahosemenných se rostliny krytosemenné vyznačují pravým květem, který je tvořený souborem metamorfovaných listů. Na zkrácené květní ose jsou uspořádané květní obaly, tyčinky (mikrosporofyly) a plodolisty (megasporofyly). Pylová zrna nemají vzdušné vaky.
Plodolisty v květu tvoří soubor gyneceum, jehož plodolisty jsou buď volné ( gyneceum apokarpní) nebo v různé míře srostlé (gyneceum cénokarpní). Pestík se skládá z blizny, čnělky a semeníku. Vajíčka jsou uzavřena v semeníku, mají jeden nebo dva obaly s klovým otvorem. Opylení je nejčastěji entomogamické nebo anemogamické, ostatní možnosti jsou spíše výjimečné, např. ornitogamie. Oplozené vajíčko se mění v semeno, intergumenty (obaly) tvoří osemení (testu), nucelus dává vznik vnějšímu živnému pletivu (perispermu).