9. Semenne rostliny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Jehličnany (Pynophyta)
stálezelené dřeviny s jehlicovitými nebo šupinovitými listy
stromovité i keřovité formy
redukované listy – jehlice (ochrana proti býložravcům + menší ztráta vody)
jehlice – uprostřed cévní svazky – pryskyřičné kanálky, hojivé pletivo v nich vylučuje smůlu
mikrosporofyly a megasporofyly tvoří oddělené šištice (některé druhy dvoudomé)
zástupci:
borovicotvaré
smrk obecný - jehlice vyrůstají jednotlivě listových polštářků, nerozpadavé válcovité šišky, u nás nejrozšířenější, tvoří monokultury
jedle bělokorá - má ploché jehlice přisedající ba větévky ve dvou řadách, vzpřímené rozpadavé šišky, jehlice mají dva proužky
borovice lesní - jehlice vyrůstají po dvou na brachyblastech, vyskytují se na písčitých půdách a na extrémních místech (skalky), samčí šištice – pyl, samičí šištice se mění v šišku
borovice kleč - keřovitý vzrůst, vyskytuje se nad horní hranicí lesa
borovice vejmutovka - protáhlé šišky, jehlice ve svazcích po pěti
borovice pinie – středomoří, velké šišky, piniové oříšky se jí
douglaska lisolistá – šišky mají prodloužené podpůrné šupiny, až 130 metrů
modřín opadavý - měkké jehlice rostoucí ve svazcích, každý rok opadá, šišky i jehlice rostou na brachyblastech (zkrácené větve)
existují také druhy u nás uměle pěstovány- zerav západní, cypřiš obecný
cypřišovité – středomoří, kulaté šišky, větve – redukované jehlice
túje – západní (USA) a východní (kulaté šišky, Čína)
jalovec – k výrobě likérů (džin, borovička), zdužnatělé osemení > plody
tisovité – tis červený – jedovatý (jenom semínko, to červené ne)
sekvoje – přes 8 metrů, sekvojovice mamutí, v parku Sekvoia
význam:
Hospodářský význam jehličnanů je obrovský.
Lesní porosty ovlivňují klima a vodní režim rostliny.
Biologii jehličnanů si ukážeme na borovici lesní
pylová zrna (mikrospory) - vznikají meiotickým dělením mateřských buněk v prašných pouzdrech (prašníky – samčí), kromě několika drobných buněk obsahují velkou vyživovací (vegetativní), menší rozmnožovací (generativní) ⇒ představují gametofyt, buňky jsou chráněny blánou (exinou) vyfouklou na dva vzdušné vaky
jsou větrosprašné (anemogamní)
vznikají dvě buňky - generativní (z ní pak dvě spermatické buňky) a vegetativní (z ní pylová láčka)
vajíčka (výtrusnice)- mají na svém povrchu jeden obal (integument), uzavírající až na klový otvor mnohobuněčný diploidní nucellus, jedna buňka nucellu se nápadně zvětší a meioticky se dělí za vzniku 4 haploidních buněk (makrospor) z nich 3 menší zanikají, zbylá spora se mění na zárodečný vak, jehož jádro se mnohonásobně dělí a po vzniku buněčných přehrádek dává vznik samičímu proklu ,ve kterém se vytvoří 3-6 zárodečníků, obsahující po 1 vaječné buňce