Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




9. Semenne rostliny

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (4,82 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

borovice lesní - jehlice vyrůstají po dvou na brachyblastech, vyskytují se na písčitých půdách a na extrémních místech (skalky), samčí šištice – pyl, samičí šištice se mění v šišku borovice kleč - keřovitý vzrůst, vyskytuje se nad horní hranicí lesa borovice vejmutovka- protáhlé šišky, jehlice ve svazcích po pěti borovice pinie– středomoří, velké šišky, piniové oříšky se jí douglaska lisolistá– šišky mají prodloužené podpůrné šupiny, až 130 metrů modřín opadavý - měkké jehlice rostoucí ve svazcích, každý rok opadá, šišky i jehlice rostou na brachyblastech (zkrácené větve) existují také druhy u nás uměle pěstovány-zerav západní, cypřiš obecný cypřišovité –středomoří, kulaté šišky, větve – redukované jehlice túje– západní (USA) a východní (kulaté šišky, Čína) jalovec– k výrobě likérů (džin, borovička), zdužnatělé osemení > plody tisovité– tis červený – jedovatý (jenom semínko, to červené ne) sekvoje– přes 8 metrů, sekvojovice mamutí, v parku Sekvoiavýznam: Hospodářský význam jehličnanů je obrovský. Lesní porosty ovlivňují klima a vodní režim rostliny. Biologii jehličnanů si ukážeme na borovici lesní pylová zrna (mikrospory) - vznikají meiotickým dělením mateřských buněk v prašných pouzdrech (prašníky – samčí), kromě několika drobných buněk obsahujívelkou vyživovací (vegetativní),menší rozmnožovací (generativní) představují gametofyt, buňky jsou chráněny blánou (exinou) vyfouklou na dva vzdušné vaky jsou větrosprašné (anemogamní) vznikají dvě buňky - generativní (z ní pak dvě spermatické buňky) a vegetativní (z ní pylová láčka) vajíčka (výtrusnice)- mají na svém povrchu jeden obal (integument), uzavírající až na klový otvor mnohobuněčný diploidnínucellus, jedna buňka nucellu se nápadně zvětší a meioticky se dělí za vzniku 4 haploidních buněk (makrospor) z nich 3 menší zanikají, zbylá spora se mění nazárodečný vak, jehož jádro se mnohonásobně dělí a po vzniku buněčných přehrádek dává vznik samičímuproklu ,ve kterém se vytvoří3-6 zárodečníků, obsahující po 1 vaječné buňce opylení a oplození zralá vajíčka z klového otvoru vylučují polinační kapku, na kterou se zachycují pylová zrna pyl je vtažen na povrch nucellu klový otvor se uzavře, a pyl začne klíčit v pylové láčky, které prorůstají nucellem k zárodečníkům k oosférám v pylové láčce se generativní buňka rozdělí a dává vznik 2 nepohybl. spermatickým buňkám, menší z nich zanikne, větší způsobuje oplození buňky za vzniku zygoty, ta se mění na embryo (zárodek) s větším počtem děloh, vajíčko se mění v křídlaté semeno samičí šištice se po oplození zvětšuje, zdřevnatí a tvoří plodní šišku krytosemenné rostliny. vývojový stupeň a pododděleníKrytosemenné rostliny tvoří fylogeneticky nejvíce odvozenou a druhově nejbohatší skupinu semenných rostlin. Zahrnuje byliny až dřeviny velmi rozmanitého vzhledu a s velmi rozdílnými ekologickými požadavky.autotrofní, některé i heterotrofní – sekundárněKrytosemenné rostliny jsou známé z počátku druhohor. Jejich pratypy však neznáme, předpokládáme, že je to některá skupina rostlin nahosemenných, které vytlačily. V mladší křídě už byly krytosemenné rostliny dominující a typově velmi rozmanitou složkou vegetace země a byly už diferencovány na dvou- a jednoděložné.Krytosemenné rostliny jsou dnes rozšířeny po celém povrchu Země s výjimkou arktických a antarktických ledových pustin a tvoří dominantní složku flóry. Zahrnují přibližně 300 000 druhů a jsou nejrozsáhlejší skupinou všech rostlin. Mají nesmírný význam pro člověka, protože zahrnují převážnou část kulturních a užitkových rostlin, jejichž existence byla jednou ze základních podmínek vzniku a rozvoje lidské civilizace. Všechny potravinové zdroje jsou přímým nebo nepřímým produktem rostlin, zejména krytosemennýchznaky: stonky mají eustélickou (druhotně tloustnou) nebo atakostélickou stavbu. V xylému se tvoří tracheidy i tracheje, u primitivnějších tvoří xylém pouze tracheidy. listy jsou převážně lupenité a velmi rozmanité funkčně i tvarově: jsou jednoduché i složené, opadavé i vytrvalé, dokonale vyvinuté i redukované. Vyznačují se dlanitou, zpeřenou nebo souběžnou žilnatinou. na rozdíl od nahosemenných se rostliny krytosemenné vyznačují pravým květem, který je tvořený souborem metamorfovaných listů. Na zkrácené květní ose jsou uspořádané květní obaly, tyčinky (mikrosporofyly) a plodolisty (megasporofyly). Pylo

Témata, do kterých materiál patří