Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Bakterie

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (114,51 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

1 Doména bakterie (Bacteria) • jednobuněčné organismy prokaryotického typu o velikosti 1 – 10 mikrometrů • nejrozšířenější nejpočetnější skupina organismů na Zemi Stavba prokaryotní bakteriální buňky Jaderná hmota • nukleoid (nepravé jádro) • nachází se volně v cytoplazmě bez jaderné blány • je tvořena molekulou DNA stočenou do kružnice a představuje jediný chromozom Cytoplazma • tvořena tekutým cytosolem, který obsahuje ribozomy – prosyntézu bílkovin • buněčné inkluze – se zásobními (glykogen) nebo odpadními látkami a plazmidy – malé kruhové molekuly DNA s doplňkovou genetickou informací Cytoplazmatické membrána • polopropustná dvojvrstva fosfolipidů s bílkovinami Buněčná stěna • obsahuje peptidoglykan • silná, brání před prasknutím a před viry • na povrchu mívají ochranné slizové pouzdro = kapsulu, dále pohyblivé bičíky a nepohyblivé vlákna fimbrie k přichycení Tvary bakterií Kulovité • koky (jednotlivě) • diplokoky (dvojice) • streptokoky (řetízky) • stafylokoky (hrozny) Tyčinkovité • bacily (jednotlivě) • diplobacily (dvojice) • streptobacily (řetízky) Zakřivené • vibria (rohlíčkovité) • spirily (zvlněné) • spirochety (šroubovité) 2 Rozmnožování bakterií Nepohlavně = příčným (binárním) dělením • chromozom se zdvojí, buňka se protáhne a oddělí – rychlý způsob rozmnožování (za den i miliardy buněk) Pohlavně = konjugace • dvě bakterie se spojí a část samčího chromozomu se začlení do samičího chromozomu – dojde k genetické rekombinaci – cytoplazma se zahustí a vznikne odolný obal na povrchu (snáší extrémní teploty, záření, pH, dezinfekci...) Dělení bakterií • podle metabolismu a získávání uhlíku: Autotrofní bakterie • zdrojem uhlíku je vzdušný oxid uhličitý a dále se dělí na: • fotoautotrofní – energii získávají ze slunečního záření (barvivo bakteriochlorofyl) • chemoautotrofní – energii získávají oxidací anorg. látek (síry, amoniak) Heterotrofní bakterie • zdrojem uhlíku a energie jsou organické látky, dělí se na: saprofytické • rozkládají odumřelá těla organismů na anorg. látky parazitické • organické látky získávají z tělních tekutin svých hostitelů • podle potřeby kyslíku: Aerobní bakterie • nutně potřebují k životu vzdušný kyslík Anaerobní • nepotřebují k životu kyslík, energii získávají kvašením = fermentací (cukrů) Obligátně (nezbytně) anaerobní bakterie • vyžadují prostředí bez kyslíku, je pro ně jedovatý Fakultativně (částečně) anaerobní bakterie • mohou využívat kyslík, přežívají i bez něho • podle vztahu k dusíku: Nitrogenní bakterie • váží vzdušný kyslík a přeměňují ho na org. látky, patří k nim hlízkové bakterie žijící v symbióze s kořeny bobovitých rostlin (zúrodňují půdu) Nitrifikační bakterie • přeměňují (oxidují) amoniak na dusičnany, jsou aerobní Denitrifikační bakterie • přeměňují (redukují) dusičnany na amoniak, jsou anaerobní 3 Význam bakterií • Dekompozitoři - půdní hnilobné bakterie rozkládají odumřelá těla organismů a odpadní produkty na anorganické látky při procesu mineralizace (podílí se na koloběhu látek) • Střevní mikroflóra - symbiotické bakterie v tlustém střevě se podílí na přeměně nestravitelných zbytků (Escherichia coli), u býložravců rozkládají celulózu • využití v průmyslu potravinářském (anaerobní mléčné bakterie při výrobě zakysaných mléčných výrobků, např. Lactobacil us), chemickém a farmaceutickém (kys. octová, citronová, enzymy, hormony, vitaminy, aminokyseliny...) • produkce antibiotik – látek, které omezují růst nebo ničí jiné mikroorganismy (bakterie), polovina ATB se vyrábí z půdních bakterií (např. streptomycin, tetracyklin) • využití při čištění odpadních vod, likvidaci ropných havárií, rozkladu pesticidů v půdě • genové inženýrství – využití plazmidů při produkci inzulinu, růstového hormonu • modelový organismus při studiu molekulární biologie, biochemie a genetiky (E. coli) • patogenní (choroboplodné) bakterie jsou původci onemocnění: • střevní choroby: cholera, tyfus, úplavice, salmonelóza (průjmy, dehydratace, otrava) • dýchací choroby: tuberkulóza, zápal plic, spála, černý kašel, angína (hnisavá ložiska) • pohlavní choroby: kapavka, syfilis (vřed – vyrážka – degenerace mozku) • jedovaté toxiny vyvolávají: botulismus (botulotoxin = klobásový jed – smrtelná otrava ze špatně konzervované potraviny), tetanus (svalové křeče z půdní bakterie) • riketsie – nitrobuněční parazité na rozhraní virů a bakterií, způsobují např. skvrnitý tyfus • mykoplazmata – nejmenší a nejjednodušší bakterie bez buň. stěny, způsobují např. zánět plic • očkování = vakcinace – vpravení oslabeného původce onemocnění (viru, bakterie) do těla, imunitní systém je tím stimulován ke tvorbě protilátek proti cizorodým bílkovinám a při opětovném setkání s patogenem bílé krinky zabrání rozvinutí infekce 4 SINICE (Cyanobacteria) - oddělení sinice spolu s bakteriemi patří do domény BAKTERIE - jsou to prokaryotní fotoautotrofní organismy (bakterie) – mají schopnost fotosyntézy Stavba buňky sinice je podobná bakteri : - obsahuje jadernou hmotu (DNA), cytosol, ribozomy, cytoplazmatickou membránu, vícevrstevnou buněčnou stěnu bez bičíků, na povrchu slizové pouzdro - v cytosolu navíc membránové tylakoidy se zrníčky fotosyntetických barviv – chlorofyl a (zelené), fykocyanin (modré), fykoerytrin (červené), β- karoten (oranžové) - zásobní látkou je sinicový škrob v cytosolu Rozmnožování sinic: - jednobuněčné se množí příčným dělením, dceřiné buňky se často neoddělí a tvoří kolonie - vláknité se množí oddělením krátkého vlákna = hormogonie, od mateřského vlákna - klidové spory sinic se nazývají akinety – několik buněk se ztloustlou buněčnou stěnou, které za příznivých podmínek vyklíčí v hormogonii, která doroste Výskyt: odolné i v extrémních podmínkách (horké prameny, ledovce, pouště, skály) Zá

Témata, do kterých materiál patří