Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Dědičnost mnohobuněčného organismu

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (67 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

P parentální (rodičovská) generace – opační homozygóti AA x aa 

F1 1. filiální gen (1. generace potomků) F1 x F1

F2 2. generace potomků

DĚDIČNOST KVALITATIVNÍCH ZNAKŮ

ZNAKY = jednotlivé vlastnosti organismu

1) morfologické – tvar těla, barva očí

2) funkční – schopnost vykonávat určitou funkci

3) psychické – povaha, talent, nadání, temperament,..

 mohou mít různou kvalitu (formu) = ZNAKY KVALITATIVNÍ – viditelné

 mohou se lišit stupněm (mírou) = ZNAKY KVANTITATIVNÍ – dají se změřit, znázorňuje Gaussova křivka

gen + činitelé prostředí = znak

- kvalitativní znaky jsou obvykle podmiňovány 1 genem, znak podmíněný 1 genem = monogenní znak

- dvě alely mohou být ve vzájemném vztahu úplné či neúplné dominance a úplné či neúplné recesivity anebo také kodominance

ÚPLNÁ DOMINANCE

- alela A je nad a úplně dominantní pokud se v daném znaku fenotypově neliší dominantní homozygot AA a heterozygot Aa

- recesivní alela se u heterozygota neprojevuje

- může se projevit pouze v nepřítomnosti dom. alely – jen aa – recesivní homozygot

Např. u plodů rajčete – dom. alela A kóduje červenou barvu, rec. alela a kóduje žlutou barvu

 AA, Aa – červená; aa – žlutá barva

NEÚPLNÁ DOMINANCE A RECESIVITA

- heterozygot se v daném znaku odlišuje od obou homozygotů

- u heterozygota se podílejí na znaku obě alely, ale zpravidla nestejnou měrou: 1 více – je neúplně dominantní

2. méně – je neúplně recesivní

- zvláštním případem neúplné dominance je intermediarita – obě alely se v fenotypu podílejí u heterozygota stejnou měrou

- i u intermediarity platí – výsledky recipročních křížení jsou stejné

- k podobným výsledkům křížení jako intermediarita alel vede jejich kodominance

- různé alely v genotypu  ve fenotypu se projeví současně, aniž by se ovlivňovaly

- příklad poskytuje dědičnost krevních skupin

- tzv. mnohotný alelismus – IA IB IH

- někdy lze vyloučit otcovství

IA IA– sk A IB IB – sk B IHIH – sk 0

IA IH– sk A IB IH – sk B IAIB - sk AB

z křížení lze odvodit - Mendelovy zákony

Johann Gregor Mendel – 1822 – 1884

- moravský kněz a středoškolský profesor

- věnoval se včelařství

- prováděl pokusy s křížením hrachu – vybral si vhodnou rostlinu a vhodné znaky

- položil základy genetiky – neznal molekulární základy

- uznán 50 let po smrti, 3 zákony – používal tzv. Mendlovy čtverce

I. ZÁKON O UNIFORMITĚ F1 (zákon o uniformitě hybridů)

- výsledky recipročních křížení jsou stejné

- ze vzájemného křížení 2 rozdílně homozygotních rodičů  vždy heterozygotní, fenotypově stejní jedinci

II. ZÁKON O NESTEJNORODOSTI HYBRIDŮ F2

- při křížení heterozygotních rodičů lze fenotypy i genotypy nově vzniklých jedinců vyjádřit poměrem malých celých čísel

fen. štěpný poměr 3 : 1

gen. štěpný poměr 1 : 2 : 1

Témata, do kterých materiál patří