EUGENIKA

• u mužů: neprůchodnost chámovodů, poruchy spermatogeneze, azoospermie (spermie v ejakulátu zcela chybí)

• u žen: neprůchodnost vejcovodu, porucha funkce dělohy, imunologická sterilita (imunologická reakce proti spermiím)

• Umělé oplodnění:

• spermatem manžela

• spermatem anonymního dárce (anonymita je nutná z právních důvodů – matka by po dárci mohla požadovat výživné nebo dárce by si mohl nárokovat rodičovská práva)

• inseminace v těle matky

• ejakulát se zavede plastovou pipetou do pohlavního ústrojí ženy

• fertilizace in vitro (mimo tělo) („dítě ze zkumavky“)

• odebrání oocytů (vajíček) z těla matky, smísení se spermiemi, kultivace v živném roztoku. Vzniklá embrya se pak implantují zpět do těla matky

• nejsou-li spermie schopny proniknout samostatně do vajíčka, mohou být dopraveny do oocytu vpichem

• Před odběrem vajíček je zpravidla provedena hormonální stimulace: podáním hormonů ženě se dosáhne dozrání většího počtu vajíček současně

• Preimplantační diagnostika: genetické testování před implantací zárodku do dělohy. Z moruly nebo blastocysty se odebere pro testování jediná buňka. Zárodek tím není poškozen

• Etické problémy:

  ▪ vícečetná těhotenství: po hormonální stimulaci lékaři získají větší počet vajíček, po oplození in vitro tedy i více embryí. Proces je velmi náročný a drahý, při snaze snížit riziko neúspěchu se dříve implantovalo více embryí současně. Často však docházelo k vícečetným těhotenstvím = riziko pro děti i matku. Dnes se za přijatelnou považuje implantace dvou embryí. Proto se často po asistované reprodukci rodí dvojčata

  ▪ uchovávání embryí: neimplantovaná embrya se uchovávají v hluboce zmraženém stavu pro případné pozdější další pokusy o otěhotnění. Mohou tak být přechovávána teoreticky na neomezenou dobu. V době, kdy se rodiče rozhodnou, že je již nepoužijí, embrya se ničí. Pro řadu lidí je to nepřijatelné, považují to za zabití nenarozeného člověka.

  ▪ využití embryí: v některých zemích je možné přebytečná embrya použít (se souhlasem rodičů) k vědeckým účelům (např. k získání kmenových buněk). I tento postup je předmětem časté kritiky a v mnoha státech je přísně omezen nebo zakázán.

  ▪ zhoršování genomu člověka: tím, že je umožněno rozmnožování lidí se sníženou schopností reprodukce, přenášejí se tyto potíže do dalších generací (mají-li genetický původ). To je však etický problém celého lékařství, které zachraňuje jedince, kteří by jinak nepřežili.

retardace – opožďování, zvolňování, zpomalování; zaostávání, opožděný vývoj

genealogie– věda zkoumající vztah dvou souvisejících jevů nebo faktů; rodokmen, rodopis, věda o rodové posloupnosti

chorea– porucha centrální nervové soustavy projevující se mimovolnými škubavými pohyby, posunčina, „tanec svatého Víta“