Fotosyntéza a dýchání

produkce  kyslíku  –  fotosyntéza   je  jediný  děj,  při  kterém  se  O2  uvolňuje;  jeho  koncentrace 
v  atmosféře   vzrostla    za    poslední   3   mld.   let    na    současných   21   %;   ve   stratosféře   vznikla  
ozónová   vrstva  z  O3  (ochrana   před  UV  zářením) 

- 

schopnost   vázat   uhlík  do  rostlinné  biomasy  (např.  do  dřeva)  ze  vzdušného  CO2 

- 

tvorba   energeticky  bohatých  organických  látek  (cukrů),  které  využívají  jiné  heterotrofní 
organismy  (rostlina   využije  pouze  3  %  světelné  energie  na   tvorbu  asimilátů) 

- 

uchování  energie  v  podobě  fosilních  paliv  (ropa,  zemní  plyn,  uhlí)  z   geologické  minulosti 

 
DÝCHÁNÍ 
Buněčné   dýchání   =    respirace   –   je   biochemický   proces,   při   kterém   se   energie    uvolňuje   ze 
složitých  organických  látek  (cukrů,  tuků)  za   vzniku  jednoduchých  anorganických  odpadních 
látek  oxidu  uhličitého  a   vody. 
- 

uvolněná   chemická   energie  vazeb  organických  látek  se  skladuje  v  molekulách  ATP 

- 

rozklad  zásobních  látek  na   jednodušší  anorganické  =   disimilace  (opak  asimilace) 

- 

respirace  je  proces  s  opačným  průběhem,  než   fotosyntéza: 
C6H12O6  +   6   O2  ―—→   6  CO2  +   6   H2O   +  energie 

- 

energie   se   z  organických  látek  uvolňuje  dvěma   způsoby: 
a)  anaerobní   metabolismus  –  bez   kyslíku  při  glykolýze,  mléčném  a   alkoholovém  kvašení 
b)  aerobním  metabolismu  –  s  kyslíkem  během  Krebsova   cyklu  a   dýchacího  řetězce 

 
Buněčné   dýchání  je  sled  mnoha   enzymatických  reakcí  a   probíhá   v  několika   fázích: 
I.  GLYKOLÝZA  -