Fylogeneze oběhové soustavy

nasedají na čelist: a) shora (akrodontní),

b) z boku (pleurodontní),

c) v čelisti (alveolární)=vyrůstají z jamek,

polykají potravu v celku (hadi, jed obsahuje i trávicí enzymy) , trhají ji nebo žvýkají

• Ptáci – zobák z rohoviny – nemají zuby – ústa (+ slinné žlázy – bobtnání, trávení) – hltan – jícen – vole (dojde k bobtnání) – žláznatý žaludek (chemie) – svalnatý žaludek (mechanika) – střevo- kloaka- řiť, žlučník, játra, slinivka + jazyk

• Savci – zuby na čelisti , došlo ke specifikaci :řezáky(I), špičáky(C) , třenové(P), stovičky(M), jazyk – mechanické zpracování potravy – posun, polykání slinné žlázy, nemají kloaku

Přežvýkavci – bachor + čepec + kniha + slez, chemické předtrávení → vracení do úst k mechanickému drcení,

slepá střeva – hlavně býložravci, slouží k fermentaci (kvašení)

FYLOGENEZE VYLUČOVACÍ SOUSTAVY

FUNKCE : odstraňování látek z těla

Vylučování = exkrece = odstraňování Zplodin látkové přeměny

Odstranění CO2 , H2O , N - problematický (aminokyseliny v bílkovinách) Aminokyseliny mohou být vytvořeny na stavbu nových bílkovin nebo rozloženy na energii a amoniak → deaminace v játrech - NH3 je velice jedovatý ⇒ přeměna na méně jedovaté látky ,které pak odstraňují ven z těla pomocí vylučovacích orgánů , škodlivé látky do tělních tekutin → vylučovací orgány čistí tuto tekutinu (osmózou do vylučovacích orgánů, to co je třeba – zpět do těla)

podle změny amoniaku na jednodušší látky rozlišujeme 3 skupiny živočichů:

1. amontelní živočichové – amoniak → amonné soli ⇒ zároveň se však vylučuje velké

množství vody,

- vodní bezobratlí, kostnaté ryby, larvy obojživelníků, vodní želvy

1. urikotelní živočichové – amoniak → kyselina močová (slabá, málo rozpustná ve vodě)

⇒ není nutné velké množství vody ⇒ kašivost moči

- plži, hmyz, plazi, ptáci

c) urotelní živočichové – amoniak→ močovina⇒ potřeba hodně vody

- korýši, měkkýši mimo plžů, ostnokožci, obojživelníci, savci, paryby

ŘÍZENÍ OSMOTICKÉHO TLAKU

• souvisí s homeostázou, nutný stálý tlak, aby se buňky nepoškodily

• důležité u živočichů – nemají tuhou buněčnou stěnu

• osmotický tlak mimobuněčné tekutiny musí být udržován v mezích blízkých osmotickému tlaku obsahu

1. mořští bezobratlí živočichové – mořská voda má velké množství Na+ a Cl- (3%NaCl), podobné složení jako tělní tekutiny (osmotický tlak zastoupení iontů) ⇒ mořští bezobratlí jsou izotoničtí s mořskou vodou , nepotřebují vyrovnávat tlak nejvyspělejší : rozdílné koncentrace K(+) a Mg(2+) než v mořské vodě ⇒ vylučování izotonické moči amonné soli difundují do prostředí povrchem těla

2. sladkovodní živočichové – dříve mořští → tělní tekutiny mají osmotickýtlak , iontové složení jako mořská voda (0,8%NaCl) koncentrace solí vyšší než ve sladké vodě – jsou hypertoničtí, voda se nasává do těla a sůl unikají – ledviny vylučují velmi zředěnou moč – odstranění přebytečné vody, vstřebávání soli (NaCl) žaberním epitelem (i v malých koncentracích), zplodiny metabolismu (amonné soli) vylučovány žábrami, ledvina řídí osmotický tlak, žábry – příjem vody solí a kůží

3. mořské ryby a paryby – mořské ryby mají tělní tekutiny s 0,8% NaCl zatímco mořská voda 3% ⇒ tělní tekutiny mají 3* menší koncentraci solí – jsou hypotonické – voda se odsává ven z těla do okolního prostředí ⇒ ledvina zakrňuje, příjem vody trávicím ústrojím i s NaCl, nadbytečné soli se vylučují žábrami = přenos soli proti koncentračnímu spádu (nutná energie)