Fylogeneze oběhové soustavy

Propojeny polokruhovými chodbičkami (cévkami), funkci srdce přebírá hřbetní céva – v každém článku je rozšířena, pohyb krve od hlavy k zadní části, u některých skupin mohou pulsovat i postranní cévky, oddělení krve (5%) a mízy (20% objemu těla)

1. Členovci – uzavřená cévní soustava – redukce systému jen na srdce – vzniká přeměnou hřbetní cévy , poměrně velké , po stranách srdce jsou štěrbiny – ostie- slouží k nasávání tělních tekutin – díky speciálním vazům (zkracování, prodlužování) , nasávání je pasivní (srdce ho neovlivňuje), redukce v návaznosti na DS pokud jsou žábra–rozvinutější cévní soustava , celý povrch těla – méně dokonalá

2. Ostnokožci – primitivní CS, vztah k ambulaklární soustavě – je otevřená , mají hybdolymfu , pohyb tekutin je pasivní

3. Pláštěnci – CS otevřená , srdce leží na břišní straně, NS na zádech , srdce je vakovité , 3 typy krevních buněk , speciální barvivo – hemovanadin

4. Bezlebeční – CS je uzavřená (dále už u vech), uspořádání cév je podobné jako u vyšších, krev je bezbarvá , nemají červené krvinky, kyslík se difůzí dostává do krve - v plazmě k buňce

5. Strunatci – uzavřená CS, tepny+ žíly + vlásečnice + srdce (cor)=rozšířenina největší tepny – je uložené v blanitém nebo chrupavčitém osrdečníku (pericardium), bývá trubicovité (nejjednodušší) – dochází k dalším úpravám (esovité prohýbání – spirálovité stáčení – vnitřní členění), u vodních obratlovců jím prochází jen krev odkysličená :

Rozděleno na 4 části: žilní splav (sinus venosus)

Předsíň (atrium cordis)

Komora (ventriculus cordis)

Srdeční násadec (conus arteriosus)

Žilní splav – tenkostěnný, hladká svalovina, u vodních obratlovců, přetrvává u obojživelníků, vstupují do něj všechny žíly mimo plicních

Srdeční násadec – obojživelníci + vodní , u kostnatých ryb je zredukován, je nahrazován tepenným násadcem

S přechodem k suchozemským je trend oddělovat okysličenou a odkysličenou krev

Srdce se v průběhu přechodu na souš podélně dělí – oddělení okysličené a odkysličené

Systém tepen

Vodní obratlovci – břišní aorta a stdce – z ní vystupují hřbetní tepny - u bezčelistnatých 7-14 párů, čelistnatci původně 6- přeměna nebo zánik, každá žaberní tepnamá přívodní (z břišní) a odvodní část (vchází do 2 větví hřbetní aorty –spojují se), odvodní žaberní tepny vchází do dvou větví hřbetní aorty –2 větve se spojují nad srdcem v nepárovou břišní aortu, z hřbetní aorty jdou odbočky do hlavy – vnitřní krkavice, z břišní aorty odbočky do hlavy - vnější krkavice,- paryby, kostnaté ryby druhy se liší počtem žaberních tepen

Vývoj žaberních tepen u suchozemských obratlovců

6 párů:

1. a 2. Pár zaniká

3.pár se u všech obratlovců mění v krkavice – propojení s hlavou, u některých šupinatých plazů zůstává propojení prostřednictvím ductus caroticus – u plazů a savců se krkavice napojuje na břišní aortu, u ptáků a savců žádné propojení