10. Jednobuněční živočichové a Diblastica

10. MAT. OTÁZKA

Jednobuněční živočichové a Diblastica

Říše: Jednobuněční (Protozoa) = prvoci

• těla tvořená jednou eukaryotickou buňkou zajišťující všechny životní potřeby

• skupina, ve které se prolíná a stýká říše rostlin a živočichů (někteří prvoci mohou fotosyntetizovat – např. krásnoočko – ta se ale řadí i do řas – někteří biologové považují prvoky za samostatnou říši organismů – Protista = evoluční kolébka, ze které se vyvinuly mnohobuněčné rostliny, houby i živočichové

• většinou mikroskopické organismy (největší 2mm)

• rozšířeny po celém světě – ve slaných a sladkých vodách, v půdě, cizopasí v těle mnohobuněčných živočichů

• u některých druhů se může opakovaně dělit jádro, aniž by došlo k dělení buňky – tak mohou vnikat velké mnohojaderné útvary – plazmodia – mohou být patrné pouhým okem

• membrána buňky prvoků bývá zesílená a zpevněná – nazývá se pelikula

• buňka zajišťuje mnoho funkcí, proto se během vývoje vyvinuly organely – buněčné ústroječky (jejich vznik: prvoci přijímají živiny celým povrchem těla nebo pohlcováním, mechanismem fagocytózy – pohlcenou potravu obklopují váčky s enzymatickým obsahem)

• trávicí vakuoly – organely s trávicí funkcí

• pulzující (stažitelné) vakuoly – speciální osmoregulační vakuoly - prvoci žijící ve sladkých vodách

• smyslové vakuoly – stigma – červeně zbarvené tělísko reagující na světelné podráždění, brvy a bičíky – hmatová funkce

• živí se bakteriemi, sinicemi, rozsivkami, řasami, částečkami organické hmoty i jinými prvoky, cizopasníci pak látkami svého hostitele

• nepříznivé podmínky přežívají tak, že vytvoří ochranný obal a přemění se z aktivního pohyblivého stadia v nepohyblivé klidové stadium – cystu

• rozmnožování: nepohlavní – dělením na dvě dceřiné buňky, pučením – nově vznikající jedinec postupně dorůstá, pak se oddělí, nebo rozpadem (schizogonií) na mnoho dceřiných útvarů

• rozmnožují se i jinými způsoby, které můžeme označit jako rozmnožování pohlavní – v zásadě probíhá jako splývání částic, které jsou produkovány buňkami prvoků a které můžeme považovat za pohlavní buňky (gamety) nebo jako splývání celých jedinců, popř. jejich jader

• zejména u cizopasných prvoků, jako jsou výtrusovci, dochází ke střídání nepohlavního rozmnožování s pohlavním, tzn. střídání stadií s diploidní sádkou chromozomů se stadii vzniklých meiózou – tj. stadii haploidními – tento jev označujeme jako rodozměna (nepohlavní a pohlavní stadia střídající se v životním cyklu prvoků mohou tedy mít různý tvar v závislosti na podmínkách (aktivní stadium x cysta), ale i v závislosti na stadiu životního cyklu)

• význam – součást potravního řetězce – součást planktonu, součást saprofytických řetězců – čistí vodu, navrací půdě živiny, některé druhy prvoků žijí v symbióze s jinými živočichy a jednoznačně jim prospívají (bachořci v žaludku přežvýkavců štěpí jinak nestravitelnou celulózu na stravitelné sacharidy; brvitky zase pomáhají ve střevech termitů)

• prvoci způsobují řadu chorob – nemoci způsobené parazitickými prvoky patří vedle tzv. civilizačních chorob k nejzávažnějším (např. na malárii umírá ročně 3 miliony lidí)

• prvoci (Protozoa) se dělí do 9 kmenů – 3 nejzákladnější: Prarvoci (Bezbrví), Výtrusovci, Obrvení