Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




10. Jednobuněční živočichové a Diblastica

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (3,75 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

10. MAT. OTÁZKA Jednobuněční živočichové a Diblastica Říše: Jednobuněční (Protozoa) = prvoci těla tvořená jednou eukaryotickou buňkou zajišťující všechny životní potřeby skupina, ve které se prolíná a stýká říše rostlin a živočichů (někteří prvoci mohou fotosyntetizovat – např. krásnoočko – ta se ale řadí i do řas – někteří biologové považují prvoky za samostatnou říši organismů – Protista = evoluční kolébka, ze které se vyvinuly mnohobuněčné rostliny, houby i živočichové většinou mikroskopické organismy (největší 2mm) rozšířeny po celém světě – ve slaných a sladkých vodách, v půdě, cizopasí v těle mnohobuněčných živočichů u některých druhů se může opakovaně dělit jádro, aniž by došlo k dělení buňky – tak mohou vnikat velké mnohojaderné útvary –plazmodia – mohou být patrné pouhým okem membrána buňky prvoků bývá zesílená a zpevněná – nazývá sepelikula buňka zajišťuje mnoho funkcí, proto se během vývoje vyvinulyorganely – buněčné ústroječky (jejich vznik: prvoci přijímají živiny celým povrchem těla nebo pohlcováním, mechanismem fagocytózy – pohlcenou potravu obklopují váčky s enzymatickým obsahem) trávicí vakuoly – organely s trávicí funkcí pulzující (stažitelné) vakuoly – speciální osmoregulační vakuoly - prvoci žijící ve sladkých vodách smyslové vakuoly – stigma – červeně zbarvené tělísko reagující na světelné podráždění, brvy a bičíky – hmatová funkce živí se bakteriemi, sinicemi, rozsivkami, řasami, částečkami organické hmoty i jinými prvoky, cizopasníci pak látkami svého hostitele nepříznivé podmínky přežívají tak, že vytvoří ochranný obal a přemění se z aktivního pohyblivého stadia v nepohyblivé klidové stadium –cystu rozmnožování:nepohlavní –dělením na dvě dceřiné buňky,pučením – nově vznikající jedinec postupně dorůstá, pak se oddělí, neborozpadem (schizogonií) na mnoho dceřiných útvarů rozmnožují se i jinými způsoby, které můžeme označit jako rozmnožovánípohlavní – v zásadě probíhá jakosplývání částic, které jsou produkovány buňkami prvoků a které můžeme považovat za pohlavní buňky (gamety) nebo jakosplývání celých jedinců, popř. jejich jader zejména u cizopasných prvoků, jako jsou výtrusovci, dochází ke střídání nepohlavního rozmnožování s pohlavním, tzn. střídání stadií s diploidní sádkou chromozomů se stadii vzniklých meiózou – tj. stadii haploidními – tento jev označujeme jakorodozměna (nepohlavní a pohlavní stadia střídající se v životním cyklu prvoků mohou tedy mít různý tvar v závislosti na podmínkách (aktivní stadium x cysta), ale i v závislosti na stadiu životního cyklu) význam – součást potravního řetězce – součást planktonu, součást saprofytických řetězců – čistí vodu, navrací půdě živiny, některé druhy prvoků žijí v symbióze s jinými živočichy a jednoznačně jim prospívají (bachořci v žaludku přežvýkavců štěpí jinak nestravitelnou celulózu na stravitelné sacharidy; brvitky zase pomáhají ve střevech termitů) prvoci způsobují řadu chorob – nemoci způsobené parazitickými prvoky patří vedle tzv. civilizačních chorob k nejzávažnějším (např. na malárii umírá ročně 3 miliony lidí) prvoci (Protozoa) se dělí do 9 kmenů – 3 nejzákladnější: Prarvoci (Bezbrví), Výtrusovci, Obrvení Praprvoci, Bezbrví (Sarcomastigophora) velký kmen, dělí se na Bičíkovce a Kořenonožce (podkmeny) Bičíkovci (Mastigophora) typický znak –mají bičík (jeden nebo více) při nepohlavním rozmnožování se jejich buňky dělí podélně živočišní bičíkovci nemají plastidy (autotrofní druhy je mají – schopnost fotosyntézy) zástupci: Trypanozoma spavičná (Trypanosoma gambiense) cizopasný prvok, cizopasí většinou v krvi, lymfě a mozkomíšním moku obratlovců včetně člověka živiny přijímá osmoticky celým povrchem těla kromě bičíku mají i další pohybovou organelu – označuje se jako undulující membrána (pelikulární vychlípenina) rozšířená v tropické Africe, původcem spavé nemoci přenáší ji krev sající moucha tse-tse (Glosina) onemocnění může trvat od půl roku do 6 let (v řadě případů končí smrtí) Bičenka poševní (Trichomonas) mohou mít 4 – 6 bičíků, napadají nejrůznější dutiny těl ptáků a savců mají také undulující membránu mohou žít i v pohlavních cestách člověka – tam způsobují zánětlivá onemocnění a v některém případě mohou ohrozit i plodnost ženy, přenášejí se pohlavním stykem Lamblie střevní (Lamblia intestinalis) napadá buňky tenkého střeva člověka, způsobuje horečky a průjmy vypadá jako přísavka; dvoustraně souměrný cizopasník má 8 bičíků a 2 jádra vyskytuje se zejména v jižní Evropě a na Balkánském poloostrově, v létě někdy i u nás Trubénka vyskytuje se v koloniích, má jediný bičík obklopený u základny obrubou vychlípenou z pelikuly Ničivka (Leischania) parazitující prvok, způsobuje horečnaté stavy Bodo druhy tohoto rodu mají dva bičíky, vyskytují se v mělkých rybnících a tůních mohou žít i ve značně znečištěné a málo prokysličené vodě, vyskytují se i ve vlhkých půdách některé druhy mohou trvale nebo přechodně žít v trávicí trubici mnohobuněčných živočichů Kořenonožci (Sarcodina) pohybují se pomocípanožek – améboidní pohyb (mají schopnost vychlipovat výběžky cytoplazmy – utvářet tzv. panožky (pseudopodie)) díky panožkám se mohou v aktivním stadiu pohybovat a přijímat potravu mechanismem fagocytózy pelikula panožek je velmi slabá, někdy chybí úplně mohou se přelít jen tam, kam protáhnou jádro někteří kořenonožci vytvářejí schránky dále se rozdělují na: Měňavky, Dírkonožce, Mřížkovce,… Měňavky (Amoebina) žijí ve vodě, v půdě i ve zvířatech zástupci: Měňavka velká (Amoeba proteus) Měňavka bahenní (Pelomyxa palustris) charakteristická pro zahnívající vody Měňavka střevní (Entamoeba coli) obývá trávicí trubici člověka, aniž by způsobovala onemocnění Měňavka úplavičná napadá střevní tkáň a způsobuje nebezpečné onemocnění úplavici Dírkonožci (Foraminifera) vytvářejí vápnité (uhličitanové) schránky s mnoha drobnými otvůrky jsou to převážně mořští živočichové zástupci: Penízek (Nummulites) dnes vyhynulý prvok, jeden z největších (až 10m), tvoří mohutné vrstvy nummulitových vápenců Kulovinka (Globigerina) v mořích se vyskytuje

Témata, do kterých materiál patří