10. Jednobuněční živočichové a Diblastica

Houby vápenaté (Calcarea)

• pouze mořské druhy (většinou chladnách moří)

• jehlice mají z uhličitanu vápenatého

• žijí v koloniích

• houba voštinatá (Sycen raphanus)

Houby křemičité (Hexactinellida)

• žijí v teplých mořích, netvoří kolonie

• jehlice mají z oxidu křemičitého

• houba pletená = Venušin koš (Euplectella aspergillum)

Houby rohovité (Demospongia)

• oporu tvoří spongiová vlákna (částečně i křemičité jehlice)

• houba mycí (Euspongia officinalis) - má pouze spongiová vlákna, ve Středozemním moři

• houba rybniční (Spongilla lacustris) – sladkovodní

• houba domečková – žije v symbióze s rakem poustevníčkem

Žahavci (Cnidaria)

• vodní, převážně mořští živočichové s paprsčitě souměrným tělem

• ve vývoji zůstaly na stupni gastruly

• tělo vakovité, trávení probíhá v láčce nebo gastrovaskulární soustavě (medúzovci)

• difuzní nervová soustava

• mezi ektodermem a entodermem je vrstvička rosolovité hmoty – mezoglea (s opornou funkcí)

• mohou se vyskytovat ve dvou formách:

• polyp – přisedlé stadium, tvořen příchytným terčem, vlastním tělem s láčkou a rameny, mezi nimi je přijímací (a současně vyvrhovací) otvor

• medúza – pohyblivé stadium, zvonovitého tvaru, přijímací a současně vyvrhovaní otvor je na spodní straně těla

• mají žahavé buňky (knidoblasty) se žahavým vláknem, které se při podráždění vymrští, zabodne do kořisti a omráčí ji (pomocí jedu)

• hermafrodité i gonochoristé

• nepohlavní rozmnožování – pučení, strobilace – u medúzovců, ve stadiu polypa opakovaně zaškrcují ústní konec s rameny, vytvářejí se ramena nová a vzniká tzv. strobila, nejstarší jedinci se oddělují, mění se v pohyblivé medúzy, které se rozmnožují pohlavně, cyklus se opakuje

• pohlavní rozmnožování – z oplozeného vajíčka vzniká larva – planula, která nejčastěji přisedá a dává vznik polypu

• charakteristické je střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování (polyp  strobilace medúza  pohlavní rozmnožování  planula  polyp)

• 3 třídy: Polypovci, Medúzovci, Korálnatci

Polypovci (Hydrozoa)

• převládá stadium přisedlé (polyp), medúza je drobná nebo zcela chybí (nezmaři)

• rozmnožují se pučením

• zástupci:

Nezmar hnědý (Hydra oligactis), Medúza sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi)

Medúzovci (Scyphozoa)

• mají pravidelnou rodozměnu (polyp je malý, podstatnou část života tvoří stadium medúzy), jsou gonochoristé

• živí se většinou dravě

• zástupci:

Talířovka obrovská (Cyanea arctica) – žije v arktických mořích, největší známá medúza (zvon až 2m)

Talířovka ušatá (Aurelia aurita)

Kořenoústka plicnatá (Rhizostoma pulmo)

Korálnatci (Anthozoa)

• mořští, nejčastěji žijí v mělkých teplých mořích mezi obratníky

• mají horninotvorný význam (tvoří korálové útesy, ostrovy)

• vyskytují se pouze ve stadiu polypa, většinou žijí přisedle, vytvářejí vnější nebo vnitřní kostru z koralinu nebo z uhličitanu vápenatého (mimo sasanek)

• hermafrodité i gonochoristé, mají pohyblivou larvu, rozmnožují se také pučením (noví jedinci se neoddělují a tvoří kolonie)

• zástupci: