10. Jednobuněční živočichové a Diblastica

Praprvoci, Bezbrví (Sarcomastigophora)

• velký kmen, dělí se na Bičíkovce a Kořenonožce (podkmeny)

Bičíkovci (Mastigophora)

• typický znak – mají bičík (jeden nebo více)

• při nepohlavním rozmnožování se jejich buňky dělí podélně

• živočišní bičíkovci nemají plastidy (autotrofní druhy je mají – schopnost fotosyntézy)

• zástupci:

Trypanozoma spavičná (Trypanosoma gambiense)

• cizopasný prvok, cizopasí většinou v krvi, lymfě a mozkomíšním moku obratlovců včetně člověka

• živiny přijímá osmoticky celým povrchem těla

• kromě bičíku mají i další pohybovou organelu – označuje se jako undulující membrána (pelikulární vychlípenina)

• rozšířená v tropické Africe, původcem spavé nemoci  přenáší ji krev sající moucha tse-tse (Glosina)

• onemocnění může trvat od půl roku do 6 let (v řadě případů končí smrtí)

Bičenka poševní (Trichomonas)

• mohou mít 4 – 6 bičíků, napadají nejrůznější dutiny těl ptáků a savců

• mají také undulující membránu

• mohou žít i v pohlavních cestách člověka – tam způsobují zánětlivá onemocnění a v některém případě mohou ohrozit i plodnost ženy, přenášejí se pohlavním stykem

Lamblie střevní (Lamblia intestinalis)

• napadá buňky tenkého střeva člověka, způsobuje horečky a průjmy

• vypadá jako přísavka; dvoustraně souměrný cizopasník má 8 bičíků a 2 jádra

• vyskytuje se zejména v jižní Evropě a na Balkánském poloostrově, v létě někdy i u nás

Trubénka

• vyskytuje se v koloniích, má jediný bičík obklopený u základny obrubou vychlípenou z pelikuly

Ničivka (Leischania)

• parazitující prvok, způsobuje horečnaté stavy

Bodo

• druhy tohoto rodu mají dva bičíky, vyskytují se v mělkých rybnících a tůních

• mohou žít i ve značně znečištěné a málo prokysličené vodě, vyskytují se i ve vlhkých půdách

• některé druhy mohou trvale nebo přechodně žít v trávicí trubici mnohobuněčných živočichů

Kořenonožci (Sarcodina)

• pohybují se pomocí panožek – améboidní pohyb (mají schopnost vychlipovat výběžky cytoplazmy – utvářet tzv. panožky (pseudopodie))

• díky panožkám se mohou v aktivním stadiu pohybovat a přijímat potravu mechanismem fagocytózy

• pelikula panožek je velmi slabá, někdy chybí úplně

• mohou se přelít jen tam, kam protáhnou jádro

• někteří kořenonožci vytvářejí schránky

• dále se rozdělují na: Měňavky, Dírkonožce, Mřížkovce,…

Měňavky (Amoebina)

• žijí ve vodě, v půdě i ve zvířatech

• zástupci:

Měňavka velká (Amoeba proteus)

Měňavka bahenní (Pelomyxa palustris)

• charakteristická pro zahnívající vody

Měňavka střevní (Entamoeba coli)

• obývá trávicí trubici člověka, aniž by způsobovala onemocnění

Měňavka úplavičná

• napadá střevní tkáň a způsobuje nebezpečné onemocnění úplavici

Dírkonožci (Foraminifera)

• vytvářejí vápnité (uhličitanové) schránky s mnoha drobnými otvůrky

• jsou to převážně mořští živočichové

• zástupci: