HOUBY[

• Tvorba spor (výtrusů)

  • zoospory (rejdivé výtrusy) – opatřeny bičíky, nejčastěji u vodních hub

  • endospory (sporangiospory) – vznik uvnitř výtrusnic

  • exospory – vytváří se na specializovaných vláknech tzv. konidiích

• POHLAVNÍ (zahrnuje 3 fáze)

  • Plazmogamie – dochází ke spojení dvou protoplastů, spojují se pohlavně rozlišené buňky => dvoujaderná nová buňka

  • Karyogamie – splynutí jader, vznik diploidního jádra

první a druhá fáze- probíhají buďto hned po sobě a nebo a po nějakém čase na nějakém místě

• Meióza – redukční dělení, dochází k redukci počtu chromozomu na haploidní stav (počet)

POHLAVNÍ ORGÁNY=GAMETANGIA

1. ROZLIŠENÁ (u vřeckovýtrusných hub)

• Samčí antheridia

• samičí askogonia

1. NEROZLIŠENÁ - mají zygomycéty, chitridiomycéty

2. NEVYTVÁŘÍ - splynutí vláken u bazidiomycét

1. CHYTRIDIOMYCETY (Chytridiomycota)

-vytvářejí mnohojaderné trubicovité podhoubí

-nepohlavně se rozmnožují pomocí zoospor

-pohlavně vytvářejí bičíkaté gamety žijící ve vodě

-patří sem saprofytické houby -> rozkladači

-jsou to také parazitické rostliny

lahvičovka -parazituje na klíčící rostlině

-způsobuje padání rostliny

-na zelí, kapustě, květáku

-rostliny se lámou, odumírají

rakovinovec bramborový -způsobuje rakovinu oddenkových hlíz

2. MIKROSPORIDIE (Microsporidiomycota)

-nitrobuněční parazité-uvnitř buněk

-jednobuněční parazité

-nejčastěji napadají hmyz, ryby, ale i člověka

-buňka je bez buň. stěny -> měňavkovitá

-proniká do buňky hostitele, uvnitř se množí a vytváří spory, ty jsou:

-opatřeny stěnou z chitinu

-odolné

-má uvnitř stočené pólové vlákno, které se vymrští, proniká do hostitelské buňky a pak i celý obsah spory proniká do hostitelské buňky

-konkrétně:

hmyzomorka včelí -způsobuje včelí úplavici a pak i smrt včel

hmyzomorka bourcová

3. ZYGOMYCETY (Zygomycota)

=plísně

-tvoření endo nebo exospor

-trubicovité podhoubí – ve stáří nepravidelně přehrádkované

-pokrývají různé organické substráty

-nepohlavní rozmnožování

-na podhoubí roste nosič výtrusnice, nese výtrusnice, vznikají tam výtrusy

-pohlavní rozmnožování: (př.: plíseň hlavičková)- dochází ke spojování dvou různopohlavních vláken, na vláknech se vytvoří kyjovité větve, které rostou proti sobě, když se dotknou, mění se v gametangia, propojí se jejich protoplasty a vytvoří zygosporu (=odpočívající výtrus) – má dlouhou života schopnost , je odolná vůči špatným podmínkám, uvolňuje se od podhoubí, za příznivých podmínek se vytvoří nosič výtrusnice, na něm výtrusnice a v ní výtrusy

-spory jsou haploidní (pohlavně rozlišené)- klíčí z nich houbová vlákna- HYFY

-konkrétně:

plíseň hlavičková

chropidlovec – vytváří exospory (komidie)

4. VŘECKOVÝTRUSNÉ HOUBY

(Ascomycota)

-společným znakuje vřecko (ascus)= sporangium, uvnitř něj dochází k redukčnímu dělení (meióza) =>výsledek: výtrusy=askospory