Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




HOUBY[

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (26,29 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

rvní a druhá fáze- probíhají buďto hned po sobě a nebo a po nějakém čase na nějakém místě Meióza – redukční dělení, dochází k redukci počtu chromozomu na haploidní stav (počet) POHLAVNÍ ORGÁNY=GAMETANGIA ROZLIŠENÁ (u vřeckovýtrusných hub)Samčí antheridiasamičí askogoniaNEROZLIŠENÁ - mají zygomycéty, chitridiomycétyNEVYTVÁŘÍ - splynutí vláken u bazidiomycét 1. CHYTRIDIOMYCETY(Chytridiomycota) -vytvářejí mnohojaderné trubicovité podhoubí -nepohlavně se rozmnožují pomocí zoospor -pohlavně vytvářejí bičíkaté gamety žijící ve vodě -patří sem saprofytické houby -> rozkladači -jsou to také parazitické rostliny lahvičovka -parazituje na klíčící rostlině -způsobuje padání rostliny -na zelí, kapustě, květáku -rostliny se lámou, odumírají rakovinovec bramborový -způsobuje rakovinu oddenkových hlíz 2. MIKROSPORIDIE(Microsporidiomycota) -nitrobuněční parazité-uvnitř buněk -jednobuněční parazité -nejčastěji napadají hmyz, ryby, ale i člověka -buňka je bez buň. stěny -> měňavkovitá -proniká do buňky hostitele, uvnitř se množí a vytváří spory, ty jsou: -opatřeny stěnou z chitinu -odolné -má uvnitř stočené pólové vlákno, které se vymrští, proniká do hostitelské buňky a pak i celý obsah spory proniká do hostitelské buňky -konkrétně: hmyzomorka včelí-způsobuje včelí úplavici a pak i smrt včel hmyzomorka bourcová 3. ZYGOMYCETY(Zygomycota) =plísně -tvoření endo nebo exospor -trubicovité podhoubí – ve stáří nepravidelně přehrádkované -pokrývají různé organické substráty -nepohlavní rozmnožování -na podhoubí roste nosič výtrusnice, nese výtrusnice, vznikají tam výtrusy -pohlavní rozmnožování: (př.: plíseň hlavičková)- dochází ke spojování dvou různopohlavních vláken, na vláknech se vytvoří kyjovité větve, které rostou proti sobě, když se dotknou, mění se v gametangia, propojí se jejich protoplasty a vytvoří zygosporu (=odpočívající výtrus) – má dlouhou života schopnost , je odolná vůči špatným podmínkám, uvolňuje se od podhoubí, za příznivých podmínek se vytvoří nosič výtrusnice, na něm výtrusnice a v ní výtrusy -spory jsou haploidní (pohlavně rozlišené)- klíčí z nich houbová vlákna- HYFY -konkrétně: plíseň hlavičková chropidlovec – vytváří exospory (komidie) 4. VŘECKOVÝTRUSNÉ HOUBY (Ascomycota) -společným znakuje vřecko (ascus)= sporangium, uvnitř něj dochází k redukčnímu dělení (meióza) =>výsledek: výtrusy=askospory A, Kvasinky (Endomycetes) -zejména jednobuněčné houby, ale i vláknité s přehrádkovanými nebo mnohojadernými hyfami -nejčastěji se rozmnožují nepohlavně – pučením - na mateřské buňce se tvoří pupen a tvoří se řetízky buněk a nepravé podhoubí=PSEUDOMYCELIUM -pohlavní rozmnožování -> pouze když jsou zhoršené podmínky- málo živin a vody v prostředí - uvnitř mírně zvětšené buňky se jádro meioticky rozdělí -> vznikají 4 haploidní výtrusy, buňka představuje vřecko (ascus) – praská, výtrusy vyklíčí, v pohlavně rozlišené haploidní buňky, dojde ke splynutí samčí a samičí buňky a vzniká nová diploidní buňka - za příznivých podmínek -> pučení kvasinka pivní- v pivovárenství (zkvašuje sladinu na pivo) -výroba lihu -lisuje se s moukou za vzniku droždí (pekařství) -obsahuje enzymy, vitamíny B, bílkoviny kvasinka vinná -výroba vína -spory přezimují v půdě a pak se samy rozšíří na bobule B, Vřeckovýtrusné houby (Ascomycetes) -nejpočetnější skupina hub -přežívají ve formě haploidního podhoubí s jednojadernými buňkami -má přehrádkované hyfy (v přehrádce je jednoduchý otvor, umožňuje přechod plazmy s jader) -nepohlavní rozmnožování, hodně rozšířené -z mycelia vyrůstají různé typy sporangií, výtrusnic, nebo nosičů výtrusů konidioforů (na nich je velké množství konidií-výtrusů) Pohlavní rozmnožování -vytvářejí se rozlišené pohlavní orgány- gametangia samčí (Antheridia) – kyjovitá, mnohojadernásamičí (Askogonia) – kulovitá, mnohojaderná SPOJENÍM VZNIKÁ: Trichogyn (hákovitý výběžek, který pomáhá při spojování gametangií) gametangia se sloučí -> plazmogamiesamčí a samičí buňky se k sobě přikládají, ale nesplývají2 jádra putují do speciálních jader tzv. ASKOGENNÍCH HYF – na konci zpětné výběžky --------, tam dochází ke karyogamii, potom vyrůstají kyjovitá vřecka, nejprve proběhne meióza pak vzniká 8 haplo

Témata, do kterých materiál patří