Houby

HOUBY

• Jednobuněčné nebo mnohobuněčné stélkaté, eukaryotní heterotrofní organismy

• Živin přijímají ve formě organických látek

• Rozkládají organické látky (enzymy) vylučovaní stélkou

• Soubor houbových vláken (hyf) tvoří podhoubí, na kterém vyrůstají plodnice

• Také houby s nepravým podhoubím (pseudomycelium)

• Většina hub má buněčnou stěnu, a její základní jednotky jsou chitin a ß- glukan

• Zásobní látkou hub je glykogen a tuky

• Výtrusy (spory): vznikají buď uvnitř výtrusnic (endospory) nebo na specializovaných hyfách

• Výtrusy: 1) vodních hub jsou bičíkaté (zoospory), 2) suchozemských jsou oblaněné a bez bičíků (aplanospory)

• Význam: rozkladači, využívají se biotechnologiích

ODDĚLENÍ:

1. Hlenky - Protista

2. Řasovky

3. Chytridiomycety

4. Mikorosporidie

5. Zygomycety

6. Vřeckovýtrusné

7. Stopkovýtrusné

HLENKY:

• Měňavkovité

• Spojují se = plazmodium

• Vytváří barevné kolonie

• Mohou konzumovat bakterie

• Jsou to zárodky imunitního systému

CHYTRIDIOMYCETY

• Vytváří mnohojaderné, trubicové podhoubí

• Stěny podhoubí t z chitinu a glukanu

• Saprofické houby, které žijí ve vodě

• Lahvičkovka, rakovinovec bramborový

MIKROSPORIDIE

• Parazité ryb

• Jednobuněčné organismy, které dlouho považovali za prvoky

• Obsahují pólové vlákno, které vymrští a nastěhují se do hostitelské buňky

• Hmyzomorka včelí, hmyzomorka bourcová

ZYGOMYCETY

• Trubicové, mnohojaderné podhoubí

• Přehrádkovaná vlákna

• říká se jim houby spájivé

• nepohlavní rozmnožování: uvolnění výtrusů

• pohlavní rozmnožování: setkání dvou vláken, mezi kterými spájivý výtrus (zygospora)

KVASINKY

• jednobuněčné houby

• vláknitá, přehrádkovaná nebo jedno i mnohojaderná vlákna

• nepohlavní rozmnožování: pučení, po němž zůstávají dceřiné buňky pohromadě a tvoří nepravé podhoubí

• pohlavní rozmnožování: probíhá, když je zmenšené množství živin a vody

►ve zvětšených buňkách proběhnou meiotická dělení, vřecko praskne a uvolní se výtrusy

• kvasinky pivní, vinné

VŘECKOVÝTRUSNÉ

• vlákna jsou přehrádkované

• Nepohlavní rozmnožování: z podhoubí se vytvářejí různé druh plodniček nebo nosičů, které nesou výtrusy (konidie)

• Pohlavní rozmnožování: vytvářejí se pohlavní orgány (samčí mnohojaderná anteridia a samičí mnohojaderná askogonia) samčí se přikládají k samičímu, zaniká buněčná stěn a jádra nesplynou (plazmogamie), podělení putuje dvojice do zvláštních vláken, na jejichž koncích vzniknou výběžky, až v nich dojde ke splynutí jader, jádra projdou meiózou a mitózou

• Paličkovice nachová, štětičkovec (penicilin), smrž obecný, chřapáč, lanýž červený, padlí

STOPKOVÝTRUSNÉ

• Přehrádkovaná vlákna

• Přehrádky mají soudečkovitý tvar

• Převažuje dvoujaderné podhoubí

• Vzniká splynutím jednojaderných podhoubí, které vyrůstá z pohlavně odlišných výtrusů

Dochází ke splynutí stěn nikoliv jader,