Korálnatci
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Korálnatci
Říše: Živočichové
Kmen: Žahavci
Třída: Korálnatci
Výskyt korálnatců: Korálnatci žijí nejčastěji v mělčích teplých mořích. Teplota vody zde zpravidla neklesá pod 16 stupňů C. Pokud se teplota znatelně odchýlí, daří se jim jen průměrně. Některé druhy korálnatců potřebují stanoviště s vodou prostoupenou slunečními paprsky. Větevníci nacházejí ideální prostředí do hloubky 45 m, laločníci žijí až do hloubky 100 m. Větevníci se neusazují v ústích řek, kde velmi rychle odumírají, protože nesnášejí, omývá-li je čerstvá přitékající voda a v ní rozpuštěné bahno.
"Lovící" korálnatci se s oblibou usazují v oblastech s podmořskými proudy, protože zde snadněji polapí svými chapadly nějakou kořist. Citlivé, ale pružné rohovitky snášejí i mírné proudění na rozdíl od pevných a křehkých rohovníků.
Někteří korálnatci obývají kromě tropických a subtropických vod i Severní moře.
Rozdělení korálnatců: Korálnatce můžeme rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří polypové, kteří si budují vápenatou schránku a nazývají se větevníci, do druhé skupiny se řadí polypové s peříčkovitými chapadélky. Větevníci si podezdívají svůj masivní skelet destičkou tvořenou nožním terčíkem. Díky tomuto pevnému přichycení se polyp v nebezpečí může bleskurychle zatáhnout do ochranného vápenatého pancíře. Jiné druhy korálnatců vypadají masitě a mohou se v proudu vody naklánět a uhýbat, protože jejich kostru tvoří jednotlivé vápenaté tyčinky uložené v rosolovité vrstvě. Korálnatci tvoří vnější kostru tzv. exoskelet a vnitřní kostru tzv. endoskelet. Ty jsou tvořeny uhličitanem vápenatým či koralitem, který má červenou barvu.
Způsob života korálnatců: V jejich životním cyklu se objevuje pouze polyp. Korálové výtvory se skládají z velkého množství jednotlivých pevně uchycených polypů, kteří společně vytvářejí jakési větvičky nebo jiné tvary. Jednotliví polypi mají krátký, válcovitý tvar s otvorem na horním konci, který je olemován věnečkem chapadel. Jsou spojeni kanálky z několika vrstev buněk, kterými si mohou předávat natrávenou potravu. Délka jednotlivého polypu jsou 2cm a délka kolonie dosahuje v průměru až 3m.
Rozmnožování korálnatců : Kolonie korálnatců vzniká pučením, což je nepohlavní způsob rozmnožování, při němž se od starého jedince oddělí malý výrůstek, který doroste v kompletního nového mladého jedince. Pupeny vznikají buď na tkáních spojujících jednotlivé jedince v kolonii, nebo vyrážejí v místě nožního terčíku mateřského jedince. Při fázi ubývajícího měsíce vypouštějí korálnatci do vody biliony vajíček a spermií a připravují tak mnoha mořským živočichům bohatou hostinu. Všichni polypové jednoho druhu vypouštějí své pohlavní buňky současně v téže době. Z oplodněných vajíček se vyvíjejí drobounké larvy, které pak vytvářejí podstatnou část zooplanktonu.