Orgánové soustavy lidského těla

objemů obou částí krve.

Objemový podíl krevních buněk se nazývá hematokrit, a jeho hodnota je u mužů 46% a u žen 42%. Tato hodnota se mění podle toho, jak se mění počet krevních buněk (hlavně červených krvinek).

Složení krve:

• krevní plazma – nažloutlá tekutina, skládá se z vody (90%) i organických (9%) a anorganických (1%) látek.

Organické látky – cukry, tuky, bílkoviny, hormony, enzymy, vitamíny

albuminy   fibrinogen

globuliny

Anorganické látky – sodík, chlór, draslík, vápník, hořčík a železo

• krevní buňky - 1. červené krvinky (erytrocyty)

• bezjaderné buňky, obsahující červené krevní barviva (hemoglobin), jehož hlavní funkcí je přenos kyslíku.

• Počet u mužů: 4,5 – 6,3. 1012l

• Počet u žen: 4,2 – 5,4. 1012l

• Hemogoblin – u mužů: 140 – 180 g/l

- u žen: 120 – 160 g/l

Hemogoblin, na který je vázaný kyslík se nazývá oxyhemoglobin,

okysličená krev má jasně červenou barvu. Krev s odkysličeným

hemoglobinem je tmavá.

Červené krvinky vznikají v kostní dřeni z kmenové buňky,

působením hormonu erytropoctinu (tvoří se v ledvinách).

Jejich životnost je asi 120 dnů.

2. bílé krvinky (leukocyty)

- mají jádro

 počet: 3,6 – 9,6 .109l

dělíme je na: granulocyty – neutrafily – pohlcují cizorodé látky

- eosinofily – jejich množství se zvyšuje

při alegrických chorobách a

při o nemocněních

vyvolaných cizopasníky

(parazity)

- bazofily – protisrážlivé látky

agronulucyty – lymfocyty – obranné funkce krve

- monocyty

Zastoupení jednotlivých druhů lze zjistit z tzv. diferenciálu.

Funkce bílých krvinek souvisí s obranou proti infekci a imunitou.

3. krevní destičky (trombocyty)

- nejsou buňky, ale úlomky těl obrovských buněk kostní dřeně

počet: 140 – 440 . 109l

Žijí v krvi, pouze asi čtyři dny. Vyvolávají zúžení cév a zahajují srážení krve.

4. sérum – vzniká při srážení krve

- podobné plazmě, ale neobsahuje některé bílkoviny, které se spotřebovaly při sražení krve.

1. Průtok krve srdcem

- Krevní oběh začíná v pravé síni srdeční, přitéká sem krev z horní a dolní duté žíly, ta

jde přes otevřenou trojcípou chlopeň do pravé komory. Z té odchází, plicnicí do plic,

kde se krev okysličí. Z plic se vrací okysličená krev plicními žilami do levé síně přes

dvojcípou chlopeň, do levé komory a pak aortou (srdečnicí) do celého těla.

1. Dýchací systém – dýchací soustava se skládá ze dvou stavebně i funkčně rozdílných

oddílů.

1. Z dýchacích cest – horní cesty dýchací (dutina nosní, hltan)

- dolní cesty dýchací (hrtan, průdušnice,

průdušky)

1. Z vlastního dýchacího orgánu: plic, které se skládají z rozvětveného průduškového stromu – plicních sklípků

- vaziva

- cév

Patří sem dýchací svaly

Dýchací systém zajišťuje výměnu dýchacích plynů (kyslíku a oxidu uhličitého) mezi okolní atmosférou a plicními sklípky (ventilace), difuzi dýchacích plynů stěnou plicních sklípků a endotelem plicních kapilár. Funkční krevní oběh plic umožňuje výměnu dýchacích plynů mezi plicními sklípky a krví (perfuzí).