Prokaryota
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Bakterie mléčného kvašení – využití při přípravě potravin
Patogenní – způsobují přenosné nemoci člověka a zvířat, dá se proti nim očkovat nebo je léčit sulfoamidy, antibiotiky
Pneumokoky – zápal plic
Streptokoky – angína, spála
Stafylokoky – nežity
Salmonely – tyfus
Vibria – cholera
Mykobakterie – TBC
Bakterie se dělí do 2 velkých skupin podle barvení buněčné stěny:
1) grampozitivní bakterie:
Mají v buněčné stěně více mureinu = buněčná stěna tvořena peptidoglykanem
Může tvořit spory
Stěna se barví modrofialově
2) gramnegativní bakterie:
Buněčná stěna je tvořena liposacharidy, lipoproteiny
Stěna se barví růžově
Může mít pohyblivé bičíky
Tvar:
Kulovitý (koky), tyčinkovitý, spirální
Rezistenci bakterií k antibiotikům umožnuje
Jejich zábrana léčebnému účinku
Díky přítomnosti R-plazmidu
DNA
Tvořící nukleoid
Bakteriální chromosom
Obsahuje dvouřetězcovou molekulu DNA
Plazmidy – malé, do kruhu uzavřené molekuly DNA v cytoplazmě
Mají schopnost pronikat z buňky do jiné
Existují samostatně v cytoplazmě, ale i včleněné do centrální DNA
Peptidoglykan - základní složka buněčné stěny
Zásobní látky v cytoplazmě – glykogen, kyselina poly-β-hydroxymáselná jsou zdrojem uhlíku a energie
Pouzdro – může být nad buněčnou stěnou, tvořené bílkovinou nebo polysacharidem
Uděluje bakterii odolnost
Kapsula
Kapsula + slizová vrstva - obě vrstvy dohromady mají souhrnný název glykokalyx
Fimbrie, bičíky – pohybové organely u některých druhů bakterií
Fotosyntetizující bakterie mají cytoplazmatickou membránu na některých místech vchlípenou
Vytvářejí váčky obsahující bakteriochlorofyl umožňuje přeměnu světelné energie na chemickou
Spora – vzniká z bakterie za nepříznivých podmínek
Buňka ztratí část vody a cytoplazma se zahustí, tvoří další vrstvy k ochraně
Nemnoží se
tvary těla
Kulatý – koky (Coccus)
Kok, diplokok (dvojice), streptokok (řetízky), stafylokok (hrozny), sarcina
Tyčinkovitý – mnoho variací
Vibrio, spirila, spirocheta
Počet uspořádaných bičíků
Monotricha, peritricha, lofotricha, amfitricha
Rozmnožování
Dělení
Nejtypičtější způsob
Molekula DNA se replikuje, tím vzniknou 2 chromozomy
Každý přejde k opačnému pólu buňky
Mezitím roste buňka do délky, uprostřed mateřské buňky se vytvoří přehrádka z plazmatické membrány a buněčné stěny
1 mateřská buňka 2 dceřiné buňky
Může se uskutečnit každých 20 minut
Pohlavní
2 jedinci si vyměňují část chromozomu
Nejdříve se buňky spojí můstkem, samčí chromozom se začne pohybovat k samičí buňce
Nevymění se celý chromozom, ale jen část
F-faktor
Fertilní faktor
Určuje rozdíly mezi samčí a samičí pohlavní buňkou
Je-li přítomen F+ buňky jsou samčí
Není-li přítomen F- buňky jsou samičí
Buňky obsahující F-faktor se označují HfR (vysoká frekvence rekombinací)