Stavba a rozmnožování buněk
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
MO 1
STAVBA A ROZMNOŽOVÁNÍ BUNĚK
Buněčná teorie, její historie a význam.
Cytologie
= nauka o buňce
Historie objevení buňky
1590 – sestrojení prvního mikroskopu (bratři Jansenové)
objev buňky je spojen s objevem mikroskopu
Robert Hooke (1635 – 1703)
1665 anglický přírodovědec pozoroval tenký řez korku vlastnoručně sestrojeným mikroskopem (30x zvětšení)
Anthony van Leeuwenhoek (1632 – 1723)
holandský obchodník, dokonalejším mikroskopem pozoroval bakterie a prvoky (1674)
buněčná teorie – 30. léta 19. století: základní stavební a funkční jednotkou všech živých organismů je buňka (cellulae)
německý botanik Matthias Schleiden (1804 – 1882)
německý zoolog Theodor Schwann (1810 – 1882)
český přírodovědec Jan Evangelista Purkyně (1787 – 1869)
Stavba a výskyt znázorněného typu buňky.
Buňka prokaryotická
prokaryotické organismy jsou jen jednobuněčné
zásobní látka - kyselina poly-β-hydroxymáselná, glykogen
Stavba prokaryotické buňky
povrch tvoří buněčná stěna, což je to tuhý obal, udělující buňce tvar a mechanicky ji ochraňující před vlivem vnějšího prostředí
pod buněčnou stěnou je cytoplazmatická membrána, která izoluje vnitřní prostředí buňky od vnějšího a má polopropustné vlastnosti-je semipermeabilní
jaderná hmota („nukleoid“ - dvoušroubovicová kruhová molekula DNA) je tvořená pouze jedinou do kruhu stočenou dvoušroubovicí molekuly DNA, která představuje jediný chromozóm, DNA není ohraničená jaderným obalem (tzv. nepravé jádro) a ani se nedělí mitoticky
ribozomy jsou jediné organely (specifická funkce), probíhá v nich syntéza bílkovin (proteosyntéza - proces, ve kterém se tvoří bílkoviny)
cytoplazma je velmi viskózní (lepkavý), koncentrovaný (zahuštěný) roztok mnoha malých i velkých molekul a vyplňuje zcela prostor buňky
plazmidy – do kruhu stočená molekula DNA umožňující přenos genetické informace (např. rezistence - odolnost vůči antibiotikům)
Výskyt prokaryotické buňky
bakterie (Bacteria)
sinice (Cyanophyta)
prochlorofyta (Prochlorophyta)
1 – buněčná stěna
2 – cytoplazma
3 – jaderná hmota (1 molekula DNA, 1 chromozóm)
4 – cytoplazmatická membrána
5 – ribozomy
Rozmnožování prokaryotické buňky.
Rozmnožování bakterií
většinou se rozmnožují přímým dělením:
nejdříve dojde k replikaci DNA (zdvojení molekuly DNA)
pak se buňka protáhne, vytvoří se nová přepážka a následně se buňka rozdělí
mateřská buňka → dvě buňky dceřiné
1 – plazmatická membrána
2 – buněčná stěna
chromozom se dotýká plazmatické membrány blíže jednoho konce buňky
chromozom se replikuje, buňka roste
vytváří novou membránu a stěnu
mezi body dotyku replikovaných chromozomů se vytváří nová membrána a stěna, která buňku rozdělí na dvě nové
Typ buňky, srovnání buněk, charakteristika organel.