Stavba a rozmnožování buněk

Golgiho aparát

• výskyt: v každé eukaryotické buňce

• význam: úprava produktů ER (bílkovin a lipidů), třídí, obaluje a přepravuje látky (např. inzulín je ve váčcích přepraven přes cytoplazmatickou membránu do krve – exocytóza)

• stavba: soustava plochých měchýřků a váčků

Vakuoly

• výskyt: v rostlinných buňkách (mladé buňky mají více vakuol, které u starších buněk splývají v jednu)

• stavba:

  • povrch tvoří jediná biomembrána zvaná tonoplast, uvnitř je buněčná šťáva

  • složení buněčné šťávy – obsahuje zásobní a odpadní látky:

    • organické kyseliny (jablečná, vinná, citrónová, …)

    • sacharidy – glukózu, fruktózu sacharózu (cukrová řepa, třtina)

    • barviva antokyany (květy plicníku, listy červeného zelí, třešně, …)

    • alkaloidy – kofein (v semenech kávovníku), morfin, kodein (v tobolkách máku setého), atropin (listy rulíku zlomocného), chinin (kůra chinovníku), nikotin (listy tabáku)

    • aminokyseliny

    • bílkoviny – v obilkách dozrávajících travin (obilí)

    • třísloviny – mají svíravou chuť, buněčným stěnám dodávají odolnost vůči hnilobě

    • těkavé éterické oleje a silice – v aromatických rostlinách (máta, kopr, …)

    • mléčná šťáva (latex) – pryšcové, mákovité rostliny

Lyzozomy

• výskyt: většinou v živočišných buňkách, kde nahrazují funkci vakuol

• význam: trávení a rozklad živin, likvidace poškozených organel

• stavba: odškrcují se z váčku Golgiho aparátu, obsahují hydrolytické trávicí enzymy štěpící organické makromolekuly

Ribozómy

• výskyt: ve všech buňkách i prokaryotických

• význam: místo syntézy bílkovin – proteosyntézy

• stavba: jsou to membránou neohraničené útvary tvořené spojením menší a větší podjednotky, menší podjednotka je tvořená jednou molekulou rRNA, větší tvořená dvěma nebo třemi molekulami rRNA

Cytoskelet

• výskyt: ve všech eukaryotických buňkách

• význam:

1. zajišťuje nitrobuněčné opěrné a pohybové struktury buněk (např. bičíky)

2. určuje tvar buňky

3. zodpovídá za rozložení buněčných organel

4. zajišťuje pohyb na úrovni buňky

• stavba: síť bílkovinných vláken a trubiček:

  • mikrotubuly – nejsilnější (průměr 25 nm), tvoří je bílkovina tubulin, udržují tvar buněk, jsou uvnitř řasinek a bičíků, tvoří vlákna dělícího vřeténka při mitóze (mitotický aparát), zajišťují pohyb organel podél svých vláken

  • mikrofilamenta – nejtenčí (7 nm), tvoří je bílkovina aktin, podílí se na svalovém stahu, uskutečňují améboidní pohyb, zaškrcení buňky při cytokinési

  • střední filamenta – (průměr 8 – 12 nm) tvoří oporu buňky, tvoří je různé typy bílkovin, např. keratinová vlákna v buňkách pokožky

(poznámka: centrozóm – struktura, která je součástí cytoskeletu

• výskyt – pouze v živočišných buňkách

• význam – uplatňuje se na pořádku jaderného dělení, kdy pomáhá vzniku dělícího vřeténka

• stavba – je tvořena dvěma centriolami, které jsou tvořené devíti trojicemi mikrotubulů, obě centrioly jsou položené do pravého úhlu)