viry

virová infekce

• vniknutí viru, resp. jeho nukleové kyseliny do hostitelské buňky

• může nastat více scénářů:

  • latentní infekce – virus přetrvává v buňce, aniž by se množil, neškodí

  • perzistentní infekce – virus přetrvává v buňce, drobně se množí, ale neškodí

  • provirus – virová DNA se začlení do genomu hostitelské buňky

  • transformace – provirus může změnit buňku, např. nádorová transformace onkoviry

    • K nádorové transformaci může vést

      • Působení některých virů DNA

      • Infekce onkogenními viry

      • Infekce retroviry

    • Onkogenní transformaci hostitelské buňky může vyvolat

      • Začlenění virové NK do DNA hostitelské buňky

      • Onkovirus, retrovirus

  • lytická infekce – virus se pomnoží a buňka je při uvolnění nových virionů zničena

  • nelytická infekce – virus se v buňce pomnoží, viriony se uvolní, buňka se uzdraví

Tvary virionu:

• tyčinky, bakteriofágy

• Kulovitý, oválný, vláknitý, spirálovitý

• Geometrický -dvanáctistěn, dvacetistěn

Bakteriofág

• složení: hlavička, bičík,bičíková vlákna

• vnější vlákna bičíku jsou stažitelná

• Je virem bakterií

• Může obsahovat DNA i RNA

• Udržuje ekologickou rovnováhu bakteriálních společenstev

• Reprodukční strategie:

• lytický cyklus – charakteristický pro tzv. virulentní bakteriofágy

  • viriony se hromadí v hostitelské buňce, zvyšuje se permeabilita její membrány, buňka nasává vodu, lysozym na koncích bičíkových vláken bakteriofága narušuje buněčnou stěnu, bakterie se rozpadá (lyzuje) a viriony se uvolňují do okolí

  • cyklus trvá 30 minut, 300 nových virionů

• lyzogenní cyklus – charakteristický pro tzv. mírné bakteriofágy

  • DNA fága se v buňce nereplikuje, ale začlení se do bakteriálního chromozomu – replikuje se tedy s každým dělení buňky a dostává se do všech buněk dceřiných (to je pro virus výhodné – nemusí pro přenos dál stavět celý virion, ale přenáší se prakticky jen jako úsek DNA, tzv. profág

  • bakteriální buňka s profágem je imunní vůči infekci fágem jiným, je tzv. lyzogenní

Rozmnožování

• Základní životní cyklus:

  • Virion = klidová forma mimo hostitelskou buňku

  • Infikace hostitelské buňky a rozmnožování

  • Zmnožený virion je po rozpadu (lýza) buňky uvolněn do prostředí

Průběh virové infekce

1. Přilnutí viru na povrchu buňky

   • Specifický proces – aby se mohl přichytit, musí mít buňka specifické receptory pro viry

     • U viru je nositelem specifity (antigenity) jedno z:

       • Membránový obal

       • Kapsid

     • Některé viry (živočišné) do buňky pronikají i bez specifity mechanicky

     • Permisivita buňky – schopnost buňky uskutečnit genetický program nukleové kyseliny viru poté, kdy vnikla do buňky

2. Vniknutí viru do buňky

   • Vniká buď:

     • NK u bakteriofágů

     • Celý virus u živočišných buněk

       • V tomto případě je jeho membránový obal a kapsid rozložen hydrolytickými enzymy buňky

3. Syntéza enzymů v hostitelské buňce

   • Způsobí rozpad chromozomu hostitelské buňky

   • Replikace NK viru

     • Fáze:

       • 1. adsorbce= vazba viru k buňce

       • 2. penetrace= průnik NK viru do buňky

       • 3. eklipsa= vlastní replikace NK, namnožení virových proteinů

       • 4. maturace= dokončení replikace, uvolnění viru z buňky

       • Lytická replikace - zničení buňky na konci procesu

4. Někdy se NK virů začlení do NK hostitele, stanou se jeho součástí vznikne chromozom, který se předává dceřiným buňkám jako provirus buňka se stává nejčastěji buňkou nádorovou

   • Provirus je obdobou profága u bakteriofága

     • Profág - neaktivní fág s genetickou informací, která je včleněna do chromozomu hostitelské bakteriální buňky

     • Může vyvolat maligní transformaci

       • Buňky se začínají se nekontrolovatelně dělit - vzniká zhoubný, maligní nádor (též rakovina = karcinom)