Bezobratlí se složitou tělní stavbou
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
ulita kryje útrobní vak, dochází k jejímu druhotnému stáčení
Předožábří – žábry před srdcem, gonochoristé (ušeň, zavinutec, přílipka)
Zadožábří – žábry za srdcem (zej obrovský)
Plicnatí - sladkovodní nebo suchozemští, dýchání plicním vakem (i vodní), hermafrodité (bahnatka, hlemýžď, plzák, slimák)
Mlži
mořští i sladkovodní; dvoustranná souměrnost
hlava redukovaná (nemají radulu), plášť vylučuje lasturu (zámek, spojeno svěrači [zavírání], vaz na hřbetní straně [otevírání])
kýlovitá noha, v plášťové dutině žábry
osphradium (chemoreceptrory, kontroluje kvalitu vody)
gonochoristé, vývoj přes larvu (glochidie/veliger)
k přichycení k podkladu slouží byssové vlákno, které produkují žlázy nohy
perlorodka říční, perlotvorka mořská, slávka, hřebenatka, srdcovka
Hlavonožci
recentní loděnka (relikt)
nejdokonalejší měkkýši, výhradně mořští
rychlý pohyb, dravý způsob života
progresivní znaky: chybí schránka, velká hlava, velký mozek (v chrupavčité schránce), noha přeměněna v chapadla + nálevku, dokonalé smysly (komorové oči, statocysty, čich), sépiová žláza (do střeva, tmavá tekutina = inkoust)
na chapadlech svalnaté přísavky, často se zoubky
v kůži chromatofory (pigmentová zrna) → barvoměna; iridiocyty → světélkování
tělo: ramena, ústní otvor, čelisti
TS: zobákovité čelisti, radula, slinné žlázy (jed), vole, vakovitý žaludek, játra, slinivka; polykají celou potravu a rozloží ji slinami
CS: téměř uzavřená (malé množství lakun)
VS: párovité vakovité ledviny (metanefridie), otevřené do perikardu, exkrety do plášťové dutiny
NS: mohutné hlavové ganglion (mozek), gigantické nervy (do těla, chapadel)
®: gonochoristé, pohlavní dimorfismus, hektokotylové rameno (oddělí se a oplodní samici), samice chrání vajíčka do vylíhnutí, přímý vývoj
schopní asociace
Čtyřžábří (loděnka hlubinná)
Dvoužábří (sépie, oliheň, krakatice, chobotnice)
Význam: významní zemědělští škůdci - např. plzák španělský. Přípravky na hubení měkkýšů -moluskocidy., invazní druhy (a často jsou zároveň také škůdci).
Mořští měkkýši – zejména hlavonožci (sépie, kalmáry) a mlži (ústřice) slouží jako potrava člověka. Perlorodky a další mlži produkují perly.
KROUŽKOVCI
Kmen: kroužkovci
Třída: Mnohoštětinatci
Opaskovci
Podtřída: Máloštětinatci
Pijavice
mořští, sladkovodní, suchozemští
homonomní (stejnocenná) segmentace (článkování) vnější i vnitřní
vnitřní přepážky = dissepimenty
jednovrstevná pokožka se žlázovými buňkami (sliz), kolagenová kutikula
kožněsvalový vak (příčně pruhovaná svalovina; okružní, podélná, příčná vlákna)
coelomové váčky vyplněné tekutinou (hydroskelet)
NS: gangliová žebříčkovitá na břišní straně těla, pár mozkových zauzlin + pár podhltanových zauzlin, konektivy + komisury (příčné spojky)
CS: uzavřená, hřbetní a břišní céva, okružní spojky, v přední části "srdce", krevní barvivo (hemoglobin) rozpuštěné v plazmě
VS: metanefridie
®: hermafroditi či gonochoristé, opasek = několik tělních článků (podílejí se na vytvoření slizového obalu vajíčka - kokonu)
rozmnožují se pohlavně - hermafroditi. Při kopulaci si navzájem vymění spermie, ty si pečlivě uloží do semenných schránek (receptacula seminis) a čekají na dozrání vajíček. Pak opasek s vajíčky začne pomocí peristaltiky přesouvat k hlavě. Cestou narazí na semenné schránky, kde nabere spermie hermafrodita. Nakonec žížala opasek sundá a vyvíjí se kokon. Z něj po čase vylézá potomstvo
DS: celý povrch těla nebo žábry (vodní)
Systém:
Mnohoštětinatci - první tělní článek > tykadla, makadla; na dalších článcích (× poslední) > parapodia se štětinkami a žábrami, krevní barvivo hemoglobin nebo chlorokruorin (zelená krev), gonochoristé, larva trochofora (afroditka, palolo zelený)
Opaskovci - ®: v době páření opasek (clitellum), hermafroditi
Máloštětinatci - na člácích 4 páry štětinek (usnadnění pohybu)
první článek = hmatový prstík (prostomium)
pokožka > bazální lamina > okružní svalovina > podélná svalovina
v pokožce slizové žlázy, v jícnu vápnité Morenovy žlázy (neutralizace huminových kyselin v půdě)
střevní řasa (typhlosolis) → větší trávicí plocha
kolem střeva chloragogenní buňky (syntéza glykogenu a tuků, hromadění odpadních látek)
NS: břišní nervová ploténka
Žížala obecná, nitěnka, roupice