Genetika organismů

1. Zákon o dihybridismu

Při vzájemném křížení vícenásobných heterozygotů (polyhybridů) vzniká genotypově a fenotypově různorodé potomstvo, v němž je pravidelné a stálé poměrné zastoupení genotypů a fenotypů, odpovídajících všem teoreticky možným kombinacím mezi dominantními a recesivními alelami všech sledovaných heterozygotních alelových párů. (= Mezi geny různých párů chromozomů je možno tolik kombinací, kolik je možných matematických kombinací mezi vzájemně nezávislými veličinami.)

• Letální efekt – vyruší některé vlastnosti

• Čisté linie – sled generací se stále stejným genotypem/fenotypem

Pouze při příbuzenském křížení (inbreeding)

• Úhlopříčky homozygotů /heterozygotů

• zakladatel genetiky: Johann Gregor Mendel (1822–1884)

  • opat brněnského augustiniánského kláštera

  • na základě pokusů s rostlinami hrachu (křížení) nastínil základní pravidla dědičnosti (uveřejnil 1865, tiskem 1866)

  • Mendelovy zákony (pojmenování až ve 20. století),

MORGANOVY ZÁKONY

Thomas Morgan (1866-1945) byl americký genetik. Studoval historii přírody, zoologii a makromutace u octomilky (Drosophila melanogaster)

Prokázal, že geny jsou umístěny na chromozómech a na základě tohoto poznatku zformuloval Morganovy zákony dědičnosti.

1. Zákon

Geny jsou lineárně uspořádány na chromozómech.

2. Zákon

Geny jednoho chromozómu tvoří vazebnou skupinu. Počet vazebných skupin organismu je shodný s počtem párů homologních chromozómů, které má.

1. Zákon

Mezi geny homologického páru chromozómu může prostřednictvím crossing-overu probíhat genová výměna. Frekvence crossing-overu je přímo úměrná vzdálenosti genů.

URČENÍ POHLAVÍ

• Dědičnost pohlaví

• savčí typ (typ Drosophila)

  • samice XX, samci XY (všichni savci, většina hmyzu, některé ryby, obojživelníci, plazi, většina dvoudomých rostlin)

  • samice XX, samci X0 (včely, ploštice, některý rovnokřídlý hmyz)

• ptačí typ (typ Abraxas)

  • samice ZW (XY), samci ZZ (XX) (ptáci, motýli, některé ryby, obojživelníci, plazi)

  • používají se i symboly ZW, ZZ

• homogametické pohlaví – XX

• heterogametické pohlaví – XY, X0

• dědičnost přímá: gen je umístěn na chromozomu Y, vloha se dědí z otců na syny (otec předává chromozom Y vždy pouze synům)

• dědičnost křížem: gen je umístěn v heterologní části chromozomu X, vloha se dědí z otců na dcery, z matek na syny (matka předává chromozom X synům, otec předává chromozom X dcerám)

• chromozomy X a Y mají část homologickou a část heterologickou

• geny heterologické části chromozomu Y pouze u heterogametického pohlaví (u člověka muži) – každý gen této části je monoploidní a projevuje se vždy jako dominantní

• gonozomální dědičnost zahrnuje dědičnost genů na heterologické části chromozomu X

Chromozom X

• člověka a dalších savců v somatických buňkách zůstává jeden z párových X chromozomů trvale neaktivní (v interfázi barvitelný) – tzv. sex-chromatin nebo Barrovo tělísko

• v buňkách může být neaktivní jeden nebo druhý X chromozóm – mozaika

• k inaktivaci (= lyonizaci) dochází u člověka v 16. dni po vytvoření zygoty

• lyonizace – vypnutí chromozomu X = Barrovo tělísko – pak je to žena