Krytosemenné rostliny

Klas – květy přisedlé (jitrocel)

Jehněda – převislé květenství s přisedlými květy, opadává v celku

(líska)

Okolík – stejně dlouhé květní stopky vyrůstají z 1 místa (prvosenka)

Hlávka (strboul) – vřeteno velmi zkrácené, květy téměř přisedlé, na

všechny strany (jetel)

Úbor – květy přisedají na květní lůžko, soubor lisenů na spodní straně

tvoří zákrov (heřmánek)

Vrcholičnatá – postranní vřetena přerůstají zkrácené hlavní vřeteno

Vrcholík mnohoramený – více postranních vřeten ve stejné výši (bez

černý)

Vidlan – dvouramenný vrcholík, dvě postranní vřetena (knotovka)

Vijan – jednoramenný vrcholík, jedno postranní vřeteno (pomněnka)

- rozdělujeme jednoduchá (hroznovitá, vrcholičnatá) a složitá květenství

- vznikají kombinací jedboduchých květenství

- složený okolík – z několika okolíčků

- složený hrozen – z několika vijanů (jírovec)

Květní diagram – znázorňuje schematicky postavení a počet květních orgánů při pohledu shora

Květní vzorec – pomocí mezinárodních značek vyjadřuje pohlavnost, souměrnost, počet a

uspořádání květních orgánů

květ oboupohlavný, květ samičí, květ samčí, květ souměrný, květ pravidelný, květ asymetrický, K – kalich, C – koruna, P – okvětí, A – andreceum, G – gyneceum

Souměrnost – souměrné (1 rovina souměrnosti)

Pravidelné (více rovin souměrnosti)

Asymetrické (žádná rovina souměrnosti)

Plod

- mnohobuněčný rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin

- vyživuje, chrání semena

- pravý (vznik pouze přeměnou pestíku), nepravý (pestík + jiné čsti květu)

Skládá se:

Semeno – mnohobuněčný útvar, vzniká na mateřské rostlině po

oplození oosféry

- každé semeno tvoří:

Osemení – vzniká přeměnou vaječných obalů, ochrana

Živné pletivo (endosperm) – obsahuje zásobní látky

Zárodek (embryo) – nejmladší vývojové stadium rostliny

- kořínek (radikula) – směřuje k místu původního

klového otvoru na vajíčku

- článek podděložní (hypokotyl)

- vzrostný vrchol

- dělohy

Oplodí (stěna plodu) – vzniká přeměnou plodolistu, tři

vrstvy

Exokarp – blanitá slupka (peckovice)

Mezokarp – střední vrstva, dužnatý, šťavnatý parenchym,

Endokarp – vnitřní vrstva, blanitý (jádřinec u malvic) nebo

Sklerenchymatický (pecka u peckovic)

Dělení plodů:

Suché (oplodí kožovité, tvrdé, sklerenchymatické)

Pukavé – v době zralosti se otevírá, vícesemenné plody

Měchýřek – otevření podélnou skulinou (blatouch)

Lusk – puká od vrcholu 2 chlopněmi (hrách)

Šešule a šešulka – ve švech ve 2 chlopně oddělené blanitou přehrádkou

(hořč.)

Tobolka – různě (mák)

Nepukavé – neotvírají se, oddělují se od rostliny celé, jednosemenné plody

Nažka – blanité, kožovité oplodí (pampeliška)

Oříšek – jednosemenný, tvrdé zdřevnatělé oplodí (líska)