Oběhová soustava
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
srdeční chlopně
usměrňují průtok krve srdcem
oddělují předsíně a komory (= cípaté chlopně, vlevo dvojcípá, vpravo trojcípá) nebo tepny a komory (= poloměsíčité chlopně)
práce srdce: 1 tep = systola (stah) + diastola (uvolnění)
tepová frekvence: 70 tepů za minutu v klidu, 180–200 tepů za minutu při práci
tepový objem: v klidu 60–80 ml (tj. 5–6 l/min), při práci 100–150 ml (25–30 l/min); závisí na velikosti srdce
výživa srdce: věnčité (koronární) tepny (mají vysokou spotřebu kyslíku), 2 levé + 1 pravá, odstupují z aorty
ŘÍZENÍ SRDEČNÍ ČINNOSTI
prodloužená mícha + hypothalamus → kardioregulační centrum
bloudivý nerv: připojuje se k parasympatiku (zpomaluje srdeční činnost)
srdeční nervy (sympatikus – zrychluje srdeční činnost)
ovlivněna také emocemi a hormony (adrenalin, tyroxin)
KREVNÍ OBĚH
tělní
začátek v levé komoře – okysličená krev
aorta – tvořena třemi úseky: aortální oblouk, hrudní a břišní aorta
koronární oběh (srdeční obvod), životně důležitý, zásobuje srdce (nejlepší krev)
horní systémový oběh – hlava, krk, ruce
hrudní oblast (aorta tu prochází přes bránici)
vrátnicový oběh (přívod krve jaterní tepnou) shromažďuje krev z trávicí soustavy, uměle napojený, začíná slepě systémem kapilár v okolí trávicí soustavy, končí systémem kapilár v játrech
ledvinný oběh (ledvinová tepna)
dolní systémový oběh – nohy
žilní systém → dolní dutá žíla
horní dutá žíla
konec v pravé síni – odkysličená krev
vrátnicový
hepatoportální oběh (jaterní vrátnicový systém žil)
vychází ze střevní stěny, spojují se ve vrátnicovou (jaterní) žílu
sice odkysličená krev, ale vede vstřebané živiny rovnou do jater ke zpracování
plicní
krev s malým obsahem kyslíku čerpána z pravé komory do plicních tepen (L, P), těmi putuje do plic, kde se okysličí
již okysličená krev putuje tentokrát plicní žílou do pravé předsíně, odtud do pravé komory a posléze do aorty
LYMFATICKÝ (= MÍZNÍ) SYSTÉM
sice není součástí oběhové soustavy, ale tvoří jednosměrnou dráhu z mezibuněčných prostor do krve
mízní cévy: vznikají slepě ve tkáňovém moku, doprovázejí krevní cévy nebo tvoří rozvětvenou síť v orgánech
lymfa (= míza)
obsahuje lymfocyty, bílkoviny, tuky, produkty trávení; za 24 hodin se jí vytvoří 2,5–3 litry
má podobné složení jako krevní plazma
mízní cévy – systém:
2 podélné kmeny bederní podél páteře, ty spojeny s mízním kmenem střevním, v místě styku nádržka, z níž vychází hrudní mízovod, ten ústí do soutoku levé žíly hrdelní a levé žíly podklíčkové
míza z pravé končetiny, pravé poloviny hrudníku, hlavy a krku ústí pravým mízovodem do soutoku pravé žíly podklíčkové a pravé žíly hrdelní
lymfatické uzliny: 10–25 milimetrů průměr; obsahují lymfocyty, makrofágy (→ obranná reakce organismu) – působí jako filtr