Organismy a prostředí
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
vliv teploty na rostliny
regulace tepla pomocí transpirace (sklápění listů, opad listů, lesklý povrch listů), odolnost semen snížením obsahu vody, biochemické adaptace (pouštní sukulenty, řasy horkých pramenů), kolísání teplot (nutné pro klíčení semen)
vliv teploty na živočichy
ektotermní živočichové
teplota těla závisí na okolí, malá produkce tepla, vysoké ztráty, teplota ovlivňuje rozmnožování, zbarvení (nižší teploty – tmavé formy), aktivitu pohybu, příjmu potravy
endotermní živočichové
velká produkce tepla – termoregulace, izolace
teplota ovlivňuje zbarvení (nižší teploty – světlejší formy), změny v chování (migrace, koupání...)
hibernace = aktivní schopnost změnit tělesnou teplotu podle potřeby a udržovat homeostázu v podmínkách podchlazení
podmíněna ročním endogenním rytmem (dědičně fixovaná), nástup usnadňuje snížení teploty po delší dobu, zkrácení doby osvětlení, změny ve složení a množství potravy, před hibernací hromadění tukových zásob
estivace = letní spánek (např. bodlíni, frčci)
vztah živočichů k teplu, světlu a vlhku vyjadřuje
Glogerovo pravidlo: v teplejších a vlhčích oblastech jsou živočichové téhož druhu tmavší
Bergmannovo pravidlo: jedinci téhož druhu mají v teplejších částech svého areálu menší tělo, zvířata v chladnějších oblastech mají větší objem těla
Allenovo pravidlo: v teplejších oblastech mají živočichové větší tělní výběžky, v chladnějších oblastech naopak kratší (uši, ocasy, zobáky…)
Vzduch
Zemi obaluje plynný obal = atmosféra
troposféra – tropopauza – stratosféra (ozonosféra) – mezosféra – ionosféra
fyzikální vlastnosti vzduchu
tlak – klesá se stoupající nadmořskou výškou
hustota – malá nosnost, organismy nežijí ve vzduchu trvale
proudění (vítr) – opylení, přenos semen a plodů, migrace, orientace živočichů × negativní vliv - vysoušení, ochlazování, ničení porostů
chemické vlastnosti vzduchu (složení)
kyslík (O2), příp. jako ozón (O3)
produkován rostlinami, nezbytný pro aerobní organismy, ve vodě se jeho obsah snižuje se stoupající teplotou, v půdě závisí obsah na struktuře a vlhkosti
oxid uhličitý (CO2)
produkován dýcháním organismů, činností sopek, spalovacími procesy, nutný pro fotosyntézu
dusík (N2)
přímo využitelný pouze některými bakteriemi
adaptace na nedostatek kyslíku
rostliny: dýchací kořeny, aerenchymatická pletiva
živočichové: pokles parciálního tlaku O2 s nadmořskou výškou, adaptace druhové, fyziologické (např. svišť horský, orel skalní)
problémy lidí ve vysokohorském prostředí
akutní horská nemoc: obvykle ve výškách 3000–6000 m. n. m.
výškový plicní otok - dochází ke hromadění tekutiny v plicní tkáni
výškový mozkový otok
Voda
zabírá 2/3 povrchu Země
z celkového množství pouze 3 % sladká voda – z těchto 3 % jsou 2 % v ledovcích
vodní prostředí
limitující faktor = obsah kyslíku, slanost
intenzita slunečního záření podstatně nižší
vlastnosti se mění během roku, dne a noci
tlak – přímo úměrný hloubce
hustota – 775× větší než u vzduchu (→ větší nosnost, menší pohyblivost, vliv na tvar těla
propustnost světla – množství světla závisí na hloubce a množství planktonu