Tělní tekutiny a oběhové soustavy živočichů a člověka

2 ozvy – systolická (hlibší, delší), diastolická (vyšší, kratší)

Akční potenciály – předbíhá vlastní činnosti srdce

- vyvolané el. proudy spojenými s činností srdce

Krevní tlak – tlak na stěny cév vznikající vypuzením kreve ze srdce a odporem cévní stěny

- v tepnách kolísá

- tlak systolický (110-140 torr)

- tlak diastolický (70-90 torr)

tonometr

Tep (puls) – tepová vlna hmatná na velkých tepnách

- tepová frekvence: 60-80 tepů za minutu

- tepový objem: množství krve vyouzené do aorty jednou systolou

- minutový objem srdeční: množství krve vypuzené srdcem do aorty a minutu

Řízení činnosti srdce a cév – prodloužená mícha

- do mozku nervové dráhy (2)

Sympaticus (vždy stejný průběh – míchou a pak k jednotlivým orgánům)

- příprava těla před zátěží

Parasympaticus (různý průběh k orgánům)

- působí po zátěži

- tam kde se zrovna mnoho krve na tu činnost nepotřebuje se nepřivádí tolik krve

Cévy

Tepny (arteriae)

- vedou krev ze srdce (většinou okysličenou)

- stěna pevná, pružná, 3 vrstvy (vnitřní endotelová výstelka, střední elastická vazivová a

hladká svalová vlákna, vnější vazivo)

- nakonci tepénky – nejmeší tlak

Žíly (venae)

- vedou krev do srdce

- stěna tenčí

- uvnitř větších žil kapsovité chlopně (zabraňují návratu krve)

Vlásečnice (kapiláry)

- hustá síť spojující tepénky a žilky

- jednovrstevná stěna

- výměna látek mezi krví a tkáněmi

- meukocyty mohou ven

Tělní tekutiny

- zajišťují vlastní prostředí organismu

- zajišťují homeostázu

Rozdělení

- základem voda

Tekutina nitrobuněčná (intracelularní)

Tekutina mimobuněčná (extracelulární)

Cévní: krev, míza

Mimocévní: tkáňový mok

Krev

- tekutý orgán proudící v uzavřené cévní soustavě

- 5-6 l (denní tvorba 50ml)

- osmotický tlak krve určen ionty (0,7 Mpa)

funkce: přivádí k tkáním kyslík z plic, živiny z TS, hormony, protilátky

odvádí Co2 do plic, zplodiny metabolismu

podílí se natermoregulaci

složení: krevní plazmy

krevní tělíska

hematokrit – poměr krevních tělísek

Krevní plazma

- nažloutlá tekutina (asi 3 l)

- anorganické látky: voda (asi 90%), 0,9 % anorg.iontů (Na+, K+, Cl-, HCO3-, Ca2+)

- určují pH krve (7,35 – 7,45)

- organické látky: kolem 9%: bílkoviny (albuminy – transportní, globuliny-protilátky)

glukóza, močovina, MK, hormony, enzymy

Krevní tělíska

Červené krvinky (erythrocyty)

- dvojduté, bezjaderné, velký povrch (piškotový průřez), obsahují hemoglobin (Hb)

Hb: bílkovinná část – globin

Nebílkovinná část – hem (obsahuje Fe2+)

- funkce: přenos O2: Hb + O2 - - oxyhemoglobin

přenos CO2: HB + CO2 - - karboxyhemoglobin

při otravách: Co jako karbonylhemoglobin

oxidace Fe2+ v Hb - - methemoglobin (kyanidy, dusičnany)

- tvorba: v kostní dřeni zráním kmenových buněk s jádrem (nutnost vitaminu B12, kyseliny

listové, bílkovin a erythropoetinu), Fe využíváno z rozpadlých Ery, potravy