Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




tělní tekutiny_MO3

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (733.02 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

2) Bílé krvinky=leukocyty

  • Jaderné buňky různé velikosti

  • Mají různé délky života

  • Podle přítomnosti hrudek (granul) v cytoplasmě (a podle různého zbarvení) se dělí na:

  • A) Granulocyty

    • Neutrofilní=neutrofyly

    • Bazofilní=bazofyly

    • Eosinofilní =eosinofyly

  • B) Agranulocyty

    • Monocyty

    • Lymfocyty T a B

  • Počet bílých krvinek 4-9 x 10 na 9/l

  • Význam: všechny typy bílých krvinek se podílejí na obranných reakcích organismu

  • Neutrofyly

    • Mikrofágy (mikro-jsou nejmenší fágy-umí fagocytózu)

    • Malé buňky schopné fagocytovat=pohlcovat a ničit cizorodé částice (příklad bakterie)

  • Bazofyly, Eosinofyly

    • Mají význam při alergických reakcích

  • Monocyty/makrofágy

    • Velké krvinky schopné fagocytózy

    • Také vznikají v kostní dřeni, ale v krevním oběhu jsou krátce, protože vycestovávají do různých tkání/orgánů (žaludek, játra, ledviny…) tzv. tkáňové mikrofágy

  • T-lymfocyty

    • Vznikají v kostní dřeni a dostávají se do brzlíku (thymu), kde dozrávají, stávají se imunokompetentní

    • „vyškolí se“ jsou schopny rozpoznat buňky vlastního těla a buňky cizí

  • B-lymfocyty

    • Se po setkání s antigenem označí a mění v plazmatické buňky (které produkují protilátky) a pamětné buňky plazmatické buňky produkují protilátky proti antigenu (konkrétní virus, bakterii), který jejich tvorbu vyvolal-pokud se organismus kdykoliv znovu setká s příslušným antigenem, pak díky paměťovým buňkám je produkce protilátek mnohem vyšší a rychlejší (znovu neonemocníme stejný původcem)

3) Krevní destičky=trombocyty

  • 150-300 x 10 na 9/l

  • Nejsou to pravé bb, ale buněčné úlomky, vznikají v kostní dřeni z megakaryocytů

  • V krvi žijí asi 4 dny (3-5 dní)

  • Význam: podílí se na zástavě krvácení (ne srážení krve!!!)

Zástava krvácení=hemostáza

  • Děj, kterým se organismus chrání před vykrvácením

  • Na zástavě krvácení se podílí:

1) reakce cév

  • V místě poranění dojde k zúžení cév (stahem hladké svaloviny ve stěně cévy) = vazokonstrikce sníží se velikost krvácení

2) reakce trombocytů

  • Destičky přilnou ke stěně cévy-adheze a lepí se navzájem k sobě vznikne dočasná hemostáza „zátka“ primární trombus

3) vlastní srážení krve=hemokoagulace

  • Vede k vytvoření definitní krevní sraženiny=trombus

  • Vlastní srážení krve

  • Složitý děj (řetězec biochemických reakcí

  • =základem hemokoagulace je přeměna bílkoviny protrombinu na trombin

  • Vzniklý trombin umožňuje přeměnu rozpustné bílkoviny fibrinogenu na nerozpustný vláknitý fibrin

  • Aby došlo k přeměně protrombinu na trombin při hemokoagulaci jsou nezbytné vápníkové ionty a účast zevního a vnitřního koagulačního systému

  • (koagulační faktory, celkem 12, označují se římskými číslicemi I, II, III…jsou to bílkoviny a tvoří se v játrech, k jejich tvorbě je zapotřebí vitamin K)

  • Vzniklá vlákna fibrinu zpevní primární trombus a vznikne definitivní trombus

Témata, do kterých materiál patří