tělní tekutiny_MO3
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
2) Bílé krvinky=leukocyty
Jaderné buňky různé velikosti
Mají různé délky života
Podle přítomnosti hrudek (granul) v cytoplasmě (a podle různého zbarvení) se dělí na:
A) Granulocyty
Neutrofilní=neutrofyly
Bazofilní=bazofyly
Eosinofilní =eosinofyly
B) Agranulocyty
Monocyty
Lymfocyty T a B
Počet bílých krvinek 4-9 x 10 na 9/l
Význam: všechny typy bílých krvinek se podílejí na obranných reakcích organismu
Neutrofyly
Mikrofágy (mikro-jsou nejmenší fágy-umí fagocytózu)
Malé buňky schopné fagocytovat=pohlcovat a ničit cizorodé částice (příklad bakterie)
Bazofyly, Eosinofyly
Mají význam při alergických reakcích
Monocyty/makrofágy
Velké krvinky schopné fagocytózy
Také vznikají v kostní dřeni, ale v krevním oběhu jsou krátce, protože vycestovávají do různých tkání/orgánů (žaludek, játra, ledviny…) tzv. tkáňové mikrofágy
T-lymfocyty
Vznikají v kostní dřeni a dostávají se do brzlíku (thymu), kde dozrávají, stávají se imunokompetentní
„vyškolí se“ jsou schopny rozpoznat buňky vlastního těla a buňky cizí
B-lymfocyty
Se po setkání s antigenem označí a mění v plazmatické buňky (které produkují protilátky) a pamětné buňky plazmatické buňky produkují protilátky proti antigenu (konkrétní virus, bakterii), který jejich tvorbu vyvolal-pokud se organismus kdykoliv znovu setká s příslušným antigenem, pak díky paměťovým buňkám je produkce protilátek mnohem vyšší a rychlejší (znovu neonemocníme stejný původcem)
3) Krevní destičky=trombocyty
150-300 x 10 na 9/l
Nejsou to pravé bb, ale buněčné úlomky, vznikají v kostní dřeni z megakaryocytů
V krvi žijí asi 4 dny (3-5 dní)
Význam: podílí se na zástavě krvácení (ne srážení krve!!!)
Zástava krvácení=hemostáza
Děj, kterým se organismus chrání před vykrvácením
Na zástavě krvácení se podílí:
1) reakce cév
V místě poranění dojde k zúžení cév (stahem hladké svaloviny ve stěně cévy) = vazokonstrikce sníží se velikost krvácení
2) reakce trombocytů
Destičky přilnou ke stěně cévy-adheze a lepí se navzájem k sobě vznikne dočasná hemostáza „zátka“ primární trombus
3) vlastní srážení krve=hemokoagulace
Vede k vytvoření definitní krevní sraženiny=trombus
Vlastní srážení krve
Složitý děj (řetězec biochemických reakcí
=základem hemokoagulace je přeměna bílkoviny protrombinu na trombin
Vzniklý trombin umožňuje přeměnu rozpustné bílkoviny fibrinogenu na nerozpustný vláknitý fibrin
Aby došlo k přeměně protrombinu na trombin při hemokoagulaci jsou nezbytné vápníkové ionty a účast zevního a vnitřního koagulačního systému
(koagulační faktory, celkem 12, označují se římskými číslicemi I, II, III…jsou to bílkoviny a tvoří se v játrech, k jejich tvorbě je zapotřebí vitamin K)
Vzniklá vlákna fibrinu zpevní primární trombus a vznikne definitivní trombus