1.10. Homoiotermni tetrapoda

ROHOVITÉ ŠUPINY zůstávají zachovány pouze na nohou

zbarvení peří – pigmenty, lom a odraz světla (= fyzikální zbarvení)

PELICHÁNÍ = proces výměn peří (většinou se děje 1x za rok/ někdy 2x)

KOSTRA – plně ZKOSTNATĚLÁ – lehkost (= redukce ocasní části páteře, DUTÉ kosti) a pevnost (= srůst pevných kostí na lebce, v hrudní a křížové oblasti, na končetinách)

KOSTI LEBKY– srůstají v pevné pouzdro – prodloužená část = BEZZUBÝ ZOBÁK, krytý rohovinou (tvar zobáku je různý podle způsobu výživy), lebka spojena s 1. obratlem páteře 1.KLOUBNÍM HRBOLEM

variabilní počet krčních obratlů (11-25)/ ŽEBRA se přikládají k obratlům a hrudní kosti = HRUDNÍ KOŠ – široká HRUDNÍ KOST má vyvinutý HŘEBEN, na který se upínají prsní svaly

LOPATKOVÉ PÁSMO – šavlovitá LOPATKA + KRKAVČÍ KOST (dosedá na hrudní kost) + KLÍČNÍ KOST (dosedá na hrudní kost) = klíční kost svými konci srůstají v tzv. SÁŇKY

KOST KŘÍŽOVÁ = pevně srostlá s pánví, vzniká srůstem bederních + křížových + ocasních obratlů

STYDKÉ KOSTI – nejsou srostlé – umožňují průchod vajec při snášení

OCASNÍ PÁTEŘ – zakrnělá (pouze 5-8 volných obratlů) – zbývající ocasní obratle srůstají v souvislou destičku PYGOSTYL (= opora velkých ocasních per)

KŘÍDLA – přeměna předních končetin, mohutná kost loketní (na rozdíl od savců), koncová část přední končetiny – srůsty a redukce kostí = ZÁPĚSÍ (2 kůstky) + ZÁPRSTÍ (srůst několika kostí = KARPOMETAKARPUS) + PRSTY (zachovány články 1.- 3. prstu)

ZADNÍ KONČETINY – srůst holenní kosti se zánártní kostí/ redukována LÝTKOVÁ KOST- bývá připojena k srostlým kostem/ zbytek zánártí srůstá s nártními kůstkami v BĚHÁK/ prsty – 1. prst je obrácen dozadu, 5. prst – vymizel, zbylé prsty obráceny dopředu (u šplhavců – 2 prsty dopředu + 2 dozadu/ u sov je 4. prst pohyblivý, obrací se dopředu i dozadu= tzv. VRATIPRST)

KOSTERNÍ SVALOVINA + VNITŘNÍ ORGÁNY – v oblasti těžiště těla, trup je nepohyblivý – přizpůsobení se letu

MOHUTNÉ LÉTACÍ SVALY – upínají se na hřeben hrudní kosti/ největší sval: PRSNÍ přirůstá na pažní kost, přitahuje křídlo dolů X zvedání křídla: PODKLÍČKOVÝ SVAL, shora se upíná na pažní kost/ SVALOVINA ZADNÍCH KONČETIN – zčásti uložena v trupu, zčásti u holenní kosti (stehno) / BĚHÁK bez svaloviny, pouze šlachy

NS – ve srovnání s plazy – rozvoj KONCOVÉHO MOZKU(instinktivní chování), MOZEČKU (ústředí pohybu – dokonalá koordinace při letu)/ MÍCHA probíhá celou páteří až do posledního ocasního obratle (zesílena při přechodu krčních a hrudních obr.) – motorické nervy inervující svalstvo

SS – nejdokonaleji vyvinut ZRAK + SLUCH

OČI velké, málo pohyblivé, v klidu je ptačí oko zaostřeno na dálku/ téměř kulovitá čočka je na blízko zaostřována očním svalem/ VĚJÍŘEK = výrůstek vchlipující se z cévnatky do sklivce, podílí se na výživě sítnice, usnadňuje lokalizaci pozorovaných obejktů/ BAREVNÉ VIDĚNÍ/ 3 oční víčka – HORNÍ + DOLNÍ + MŽURKA

UCHO- krátký ZEVNÍ ZVUKOVOD (při jeho ústí jsou tuhá pírka) + Boltec není + STŘEDNÍ UCHO (1 sluchová kůstka jako u plazů) + VNITŘNÍ UCHO (stavba podobná savčímu uchu)

HMATOVÁ ČIDLA – vnímání bolesti, tlaku, otřesu + vyhledávání a rozpoznávání potravy v bahně a pod vodou

ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ (silně vyvinuty stejně jako u savců) – produkce hormonů- vliv na metabolismus, rozmnožování, tah ptáků

TS – BEZZUBÁ DUTINA ZOBÁKU (pokrytá rohovinou) + tuhý jazyk (rohovinový) – JÍCEN - rozšířen ve VOLE (u semenožravých ptáků – kurovití, holubi, pěnkavovití = změkčování potravy + u dravců = hromadění potravy po naplnění žaludku) – ŽALUDEK: 2 díly= ŽLÁZNATÝ ŽALUDEK (vystlán sliznicí obsahující žlázy vylučující sliz, trávicí žlázy, začátek chemického trávení) – SVALNATÝ ŽALUDEK (stěny vyztuženy tvrdou výstelkou- mechanické zpracování potravy- napomáhají tomu písek + kamínky u býložravých a všežravých ptáků/ nestrávené zbytky jako kosti, srst, peří jsou zpětně vyvrhovány tzv. VÝVRŽKY)- TENKÉ STŘEVO (vstřebávání a chemické trávicí procesy) – na rozhraní střev: 2 SLEPÁ STŘEVA (velká u kurovitých – obsahují specifické bakterie= štěpí celulózu, produkují vitamíny) – TLUSTÉ STŘEVO (hodně zkrácené, nelze odlišit od konečníku)- KONEČNÍK- KLOAKA

dobře vyvinutá SLINIVKA BŘIŠNÍ + VELKÁ JÁTRA (ŽLUČNÍK – chybí pštrosům, holubům, papouškům)

DS – nejvýkonnější ze všech obratlovců – vzduch vdechovaný NOZDRAMI ZOBÁKU – PRŮDUŠNICE- 2 PRŮDUŠKY- PLÍCE (malé, přirostlé na strop hrudní dutiny a slouží k výměně plynů, objemově se mění málo, v plicích se průdušky rozvětvují) – VZDUŠNÉ VAKY (5 párů, funkce = umožnění dýchání i při rychlém letu/ výměna plynů probíhá v plicích)- mají jemné, blanité stěny, které se rozvětvují ve výběžky prostupující tělo i duté kosti = ptačí tělo je PNEUMATIZOVÁNO

na dýchání se podílí SVALOVINA TRUPU

HLASOVÉ ÚSTROJÍ – spojeno s dýchacím ústrojím, v místě, kde se průdušnice větví na 2 průdušky = složeno z pozměněných chrupavek + hlasivkové blány + drobné svaly – zvuk se tvoří chvěním membrán a činností zpěvných svalů

CS – relativně největší srdce ze všech obratlovců, nejvyšší krevní tlak, rychlost tepu, tělesná teplota (cca 41- 44°C) – srdce je rozděleno na pravou polovinu s odkysličenou krví + levou polovinu s okysličenou krví (erytrocyty podobně jako u plazů jsou oválné, jednojaderné)

VS – párové LEDVINY v prohlubních křížové kosti – MOČOVODY – KLOAKA (zpětné vstřebání vody) – (močový měchýř chybí)

hlavní produkt vylučování KYS. MOČOVÁ, MOČ- hustá, kašovitá, ukládá se jako bílý povlak na trusu a na vzduchu rychle tuhne

RS – pohlavní orgány se v období rozmnožování zvětšují- u samic pouze LEVÝ VAJEČNÍK – pohlavní vývody ústí do KLOAKY/ VNITŘNÍ OPLOZENÍ

páření – přitlačení kloaky samice ke kloace samce – dochází k vstříknutí spermatu do kloaky samice- spermie se dostávají do vejcovodu – v horní části = OPLOZENÍ

pářící orgán (penis) – pouze u pštrosů a vrubozobých

VEJCE – složeno z VÝŽIVNÉHO ŽLOUTKU + malého TVOŘIVÉHO ŽLOUTKU (obsahuje buněčné jádro) – dělením tvořivého žloutku vzniká ZÁRODEČNÝ TERČÍK (z něho v budoucnu zárodek)- při průchodu vejcovodem se žloutková koule obaluje VAJEČNÝMI OBALY: BÍLEK + VÁPENITÁ KAŠE (ztvrdnutím vytvoří skořápku)- vaječné obaly vylučované žláznatou výstelkou vejcovodu- při průchodu vejcovodem dochází k rýhování ŽLOUTKOVÉHO TERČÍKU – rýhování zastaveno po snesení vejce- pokračuje při zahřívání vejce rodiči – ze ZÁRODEČNÉHO TERČÍKU se vytváří ZÁRODEK, krytý zárodečnými obaly – AMNION + CHORION + ALLANTOIS (vychlípí se ze střeva zárodku jako poslední) – během zárodečného vývinu je zárodek vyživován ze žloutkového vaku