1.10. Homoiotermni tetrapoda
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
POTNÍ ŽLÁZY (termoregulace)
MAZOVÉ ŽLÁZY (mastí sekretem srst)
PACHOVÉ ŽLÁZY (čichová signalizace, dorozumívání – feromony)
MLÉČNÉ ŽLÁZY (pouze u savců – výživa mláďat)
POKOŽKA – na povrchu rohovatí, kryta SRSTÍ = CHLUPY – rohovité útvary, tepelná izolace tělního povrch (jako peří u ptáků)
2 typy CHLUPŮ – PESÍKY (delší) + PODSADA (kratší) / na konkrétních místech specializované chlupy – HMATOVÉ CHLUPY + VOUSY + OČNÍ BRVY + ŽÍNĚ
LÍNÁNÍ = pravidelná výměna srsti
koncové části prstů kryty rohovitými útvary, deriváty pokožky (ektodermální původ): DRÁPY (nejpůvodnější) + NEHTY + KOPYTA + ROHY
KOSTRA – plně ZKOSTNATĚLÁ
PÁTEŘ – rozčleněna na obratle: KRČNÍ (7), HRUDNÍ, BEDERNÍ, KŘÍŽOVÝ (4), OCASNÍ
první krční obratle = NOSIČ (atlas) + ČEPOVEC (axis) – nasedá na ně lebka 2 týlními hrboly = BIKONDYLNÍ LEBKA (u plazů pouze 1)= nosič a čepovec se vyskytují u plazů/ ptáků/ savců
4 křížové obratle srůstají v KOST KŘÍŽOVOU
hrudní žebra se napojují na HRUDNÍ KOST
počet lebečních kostí je ZMENŠEN (ve srovnání s plazy)
SPODNÍ ČELIST – 1 párová kost = k lebce připojena druhotným čelistním kloubem
dobře vytvořeno DRUHOTNÉ PATRO + DOLNÍ JAŘMOVÝ OBLOUK + DOLNÍ SPÁNKOVÁ JÁMA¨
KONČETINY – redukce krkavčí kosti – pouze jako výběžek na široké lopatce
KLÍČNÍ KOST některým chybí (př. kopytníci)
SROSTLÉ PÁNEVNÍ KOSTI připojené ke kosti křížové
podle způsobu našlapování:
PLOSKOCHODCI = došlapují na prsty + zánártní/ záprstní kosti
HMYZOŽRAVCI, HLODAVCI, PRIMÁTI
PRSTOCHODCI = došlapují jen na prsty nebo na poslední články prstů
VĚTŠINA ŠELEM
KOPYTNÍCI = došlapují na špičky posledních prstových článků, jejichž počet může být redukován
KOŇOVITÍ, TUROVITÍ
SVALSTVO – rozrůzněno, rozvoj kožních svalů na hlavě MIMICKÉ SVALY + na trupu
ŽVÝKACÍ SVALY – mohutnější než u ostatních obratlovců (mechanické zprac. potravy v ústech)
BRÁNICE – rozděluje tělní dutinu savců na BŘIŠNÍ/ HŘBETNÍ dutiny – spolu s mezižeberními svaly zajišťuje pohyby dýchání
NS – zvětšení mozku, rozvoj DRUHOTNÉ KŮRY MOZKU (povrch je u pokročilejších zvětšen zvrásněním)/ MOZEČEK (zvrásněný na povrchu)/ MÍCHA končí v křížové oblasti svazkem dlouhých vláken nervů (nedosahuje až do ocasních obratlů jako u ostatních)
nejdokonalejší HORMONÁLNÍ REGULACE – hormony produkované žlázami s vnitřní sekrecí
SS – dobře vyvinuty – charakteristické pro daný druh
HMATOVÉ VJEMY – zprostředkovány nervovými zakončeními v kůži, hmatová tělíska, inervovány i chlupy/ HMATOVÉ CHLUPY u čenichu/ HMATOVÁ ČIDLA na pyscích, dlaních, chodidlech
CHUŤOVÉ ORGÁNY- v ústní dutině – povrch jazyka
ČICH – zprostředkovává informace o vlastnostech potravy i okolním světě/ ČICHOVÁ SLIZNICE – na stropě nosní dutiny/ u kopytníků zachován JACKOBSONŮV ORGÁN – fce vnitrodruhové komunikace při rozmnožování
SLUCH – dokonale vyvinutý, UCHO je členěno: VNĚJŠÍ = boltec/ STŘEDNÍ = 3 sluchové kůstky – kladívko, kovadlinka, třmínek/ VNITŘNÍ (největší rozsah vnímání zvuku = LETOUNI + KYTOVCI – orientace dle odrazu)
ZRAK – nejdůležitější u všech primátů – SBLÍŽENÉ OČI (primáti + šelmy), u soumračných a nočních savců někdy nejsou v sítnici čípky = NEMAJÍ BAREVNÉ VIDĚNÍ – v cévnatce mají místo toho zrna GUANINU – odráží dopadající světlo zpět na sítnici – umožnění vidění i při nízké intenzitě světla = SVĚTÉLKOVÁNÍ OČÍ za šera/ zaostřování čočky – změna jejího tvaru/ oči chráněny 2 VÍČKY (zakrnělá mžurka)/ SLZNÉ ŽLÁZY