1.24. Ekologie

24. Organismus a prostředí

• Ekologie a její význam

• Základní pojmy

• Abiotické a biotické složky prostředí – jejich působení na organismy

• Populace – populační ekologie

• Společenstva a ekosystém + biocykly

• Globální ekosystém – ochrana ŽP

EKOLOGIE

• (OIKOS= obydlí + LOGOS= věda)

= věda zabývající se vztahy mezi organismy a životním prostředím

• 1 z nejmladších biologických disciplín (definici k pojmu ekologie zavedl Ernst Haeckel, r. 1866)

• součást vědeckého úsilí o ochranu přírodních hodnot a výchozím předpokladem pro přežití lidstva jako biologického druhu

• OBECNÁ EKOLOGIE = shrnuje a zobecňuje ekologické souvislosti a zákonitosti, které jsou závazné i pro člověka

• KRAJINNÁ EKOLOGIE = má význam pro obnovu zemského povrchu poté, co byl zdevastován průmyslovou činností (V. Vaníček – obor ekodesign – obdržel Goethovu cenu za ekologii)

• SPECIÁLNÍ EKOLOGIE = věnuje pozornost jednotlivým skupinám organizmů (rostlinná ekologie, živočišná ekologie, ekologie mikroorganismů atd.)

1. AUTOEKOLOGIE = studuje vztahy na úrovni jedince (vliv biotických a abiotických činitelů, přizpůsobení se, biorytmy)

2. DEMEKOLOGIE = studuje ekologické vztahy na úrovní populací (struktura populace, populační dynamika atd.)

3. SYNEKOLOGIE = studuje ekologické vztahy v rámci přirozených společenstev a ekosystémů (tok energie, biogeochemické cykly, vývoj ekosystému, antropogenní vlivy na přírodu)

• EKOLOGICKÁ NIKA =( soubor všech nároků určitého druhu nezbytných k jeho existenci na stanovišti) → rozměrný prostor daný podmínkami prostředí, v nichž je určitý druh schopen přežívat a uchovávat populaci (= každý druh obsazuje v ekosystému určitý prostor a současně je do něho zapojen – tzn. musí se mu přizpůsobit a zastávat speciální životní strategii)

1. JEDNOROZMĚRNÁ= pouze 1 sledovaný faktor → TEPLOTA

2. DVOUROZMĚRNÁ = 2 faktory → TEPLOTA + VLHKOST

3. TROJROZMĚRNÁ = 3 faktory → TEPLOTA + VLHKOST + PROUDĚNÍ

• ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ = souhrn biotických a abiotických složek, které umožňují organismu život

• ABIOTICKÉ ČINITELE = souhrn vlivů neživé části přírody → světelné záření, teplota, tlak, vlhkost, chemické složení půdy, voda, vzduch

• BIOTICKÉ ČINITELE = souhrn vlivů ostatních organismů na život jedince → vnitrodruhové a mezidruhové vztahy mezi živočichy

• ANTROPODENNÍ ČINITELE = dány lidskou činností v ekosystému

• EKOLOGICKÁ VALENCE = rozmezí podmínek, v nichž je organismus schopen existovat – je stanovena minimální a maximální hranice = tzv. existenční hranice

• pro různé druhy, různě široká

• GAUSSOVA ELIMINAČNÍ KŘIVKA = obecné schéma působení ekologických činitelů

• vhodné podmínky daného faktoru

• optimální působení daného faktoru (vrchol křivky)

• tolerance= míra schopnosti organismu snášet nepříznivé podmínky

• existenční hranice intenzity daného faktoru = maxima/ minima

• letální (=smrtící) vliv daného faktoru na organismus – přesahuje maxima/ minima