1.24. Ekologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
2 druhy organismů dle ekologické valence:
STENOVALENTNÍ = úzce vymezené podmínky existence
→ bioindikátory kvality životního prostředí (vysoká náročnost)
→ koala (potravně vázán na listy eukalyptů), kopřiva (roste v místech s lidským faktorem), rak říční, lišejníky, kyselomilné rostliny (acidofilní)
EURYVALENTNÍ = široké rozmezí podmínek, v nichž jsou schopné existovat
→ moucha, zmije obecná, bekyně (široká potravní valence – listí z různých druhů dřevin)
EKOLOGICKÝ INDIKÁTOR = rostlina na základě svých ekologických toleranci indikuje vlastnosti stanoviště, ve kterém se nalézá (př. Vřes má nízké rozpětí tolerance k pH půdy → výskyt vřesu na stanovišti indikuje kyselou půdu → kyselomilné rostliny = stenovalentní)
LIEBIGŮV ZÁKON MINIMA = úspěšnost organismu v daném prostředí je limitována tím faktorem, jehož hodnota je mu nejméně příznivá (tj. organismus není schopen přežít, pakliže 1 složka prostředí není v ekologické valenci, nebo je v letální (smrtící) zóně → je pro organismus limitujícím faktorem, který způsobí úhyn druhu, ačkoli třeba ostatní faktory mají optimální hodnoty) →př. velký mráz, nízký obsah kyslíku ve vodě, obsah škodlivin v biologicky znehodnoceném prostředí…
schopnost přizpůsobení se druhu a schopnost čelit změnám prostředí v prostoru a čase je předpokladem rozvoje živočišného druhu
specializace v úzkém rozmezí ekologických podmínek vede ke ztrátě možnosti dalšího vývoje a při jejich změnách může dojít až k vymření druhu
V ekosystémech výrazně ovlivněných člověkem je ovlivněna i hodnota činitelů životního prostředí → ekologické nika je rozšířena/ zúžena u jednotlivých druhů
→ KULTUROFOBNÍ = některé druhy strádají (př. obojživelníci)
→ KULTUROFILNÍ = některé druhy nacházejí optimální podmínky (př. vrabec, hrdlička)
ABIOTICKÉ FAKTORY:
SVĚTELNÉ ZÁŘENÍ
TEPLOTA PROSTŘEDÍ
HYDROSFÉRA (VODA)
PEDOSFÉRA (PŮDA)
ATMOSFÉRA (VZDUCH) → TLAK, PROUDĚNÍ
SVĚTELNÉ ZÁŘENÍ
zraková orientace živočichů
rytmické střídání dne/ noci → vliv na biorytmy (= cirkadiální biorytmus: periodické střídání bdění a spánku) → u lidí vyvolá zvýšení hladiny metioninu (hypofýza) navození spánku
FOTOPERIODA (= délka denního osvětlení) působí na změny zbarvení povrchu těla,
fyziologické línání = u živočichů mírného pásu 2x/rok → mění se srst (vč. jejího zbarvení) → na zimu narůstá savcům silný, hřejivý kožich/ na jaře → lehká jarní a letní srst
reprodukční cyklus → páření: UTAJENÁ BŘEZOST = slouží k zajištění toho, aby se mláďata narodila v příznivých podmínkách na jaře (dochází k zastavení vývoje vajíčka) → období říje: podzim (zkracování dnů) → na jaře: porod (př. jezevec, srnka, laň, medvěd, slon)
UTAJENÁ OPLOZENOST (= spermie jsou celou zimu uchovány v pohlavních cestách samice, teprve na jaře dozrávají vajíčka a dochází k oplození (netopýr, slepice) → fotoperiodismus ovlivněn lidmi
PARTENOGENEZE → vývoj z neoplozeného vajíčka na jaře (mšice, pakobylky)
PŘI PRODLUŽUJÍCÍM SE DNU → období říje u hlodavců/ drobných šelem/ mšice
PŘI ZKRACUJÍCÍM SE DNU → jeleni, srnci
využití cca 1% slunečního záření → pohlcení rostlinami → fotosyntéza (primární fáze)
pouze viditelná část slunečního spektra v rozmezí o vlnových délkách: 400-750 nm= tzv. fotosynteticky aktivní záření (FAR) → E slunečního záření umožňuje vznik života na Zemi