1.24. Ekologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
VODA = HYDROSFÉRA
univerzální rozpouštědlo, 97% vázáno v oceánech
závisí na ní všechny metabolické procesy
zdroj vody pro rostliny → atmosférické srážky → příjem vody kořeny
APOPLASTICKÁ CESTA → pasivní příjem, skrze mezibuněčné prostory y buněčné stěny
SYMPLASTICKÁ CESTA → aktivní příjem, skrze protoplast (v době, kdy nemá vyvinuty listy)
PODLE VZTAHU K STANOVIŠTNÍ VLHKOSTI:
HYDROFYTY = rostliny vázané na vodní prostředí (př. nižší rostliny → řasy)
HYGROFYTY = rostliny rostoucí na mokrých až zbahnělých půdách (rhyniophyta, rašeliník)
MEZOFYTY = rostliny rostoucí na vlhkých, čerstvě a mírně vlhkých půdách (okurka)
XEROFYTY = rostliny rostoucí na suchých půdách nebo převážnou část roku suchých (př. agáve, aloe vera, kaktus)
ŽIVOČICHOVÉ:
60% těla dospělého člověka
70% těla dítěte
limitující faktor
PŮDA
vzniká spolupůsobením klimatu a živých organismů z matečné horniny
půda je systém vody, minerálních látek, vzduchu, živých a mrtvých organismů a jejich rozkladných produktů
na rozkladu se podílejí DEKOMPOZITOŘI (tj. většina půdních organismů)
EDAFON= soubor všech půdních organismů (bakterie, kvasinky, plísně, houby, roztoči, žížaly, hraboši, krtci…)
hlavní dekompozitoři : heterotrofní mikroorganismy a saprofágové → půdní bakterie, kvasinky, plísně, houby
+ drobní živočichové → půdní roztoči, žížaly, chvostoskoci = rozmělňují čerstvě odumřelé organické zbytky (= DETRITUS) na jemné části, čímž zvětšují povrch dostupný mikroorganismům
MINERALIZACE = úplný rozklad organických látek na anorganické látky rozpustné ve vodě, které se dostávají zpět do rostlin, za optimálních teplotních a vlhkostních podmínek
HUMUS = nejúrodnější část půdy, soubor organických zbytků rostlin, živočichů v různém stupni rozkladu → zadržuje vodu v půdě, zmenšuje kolísání teploty, ovlivňuje pH, uvolňování živin
hlavní dodavatel chemických prvků do vznikající půdy → MATEČNÁ HORNINA
PETROFYTY = rostliny s vazbou na geologický substrát → rostou na povrchu skal
→ lišejníky, řasy, mechy, kapradiny
CHAZMOFYTY = rostliny kořenící ve skalních štěrbinách
PSAMOFYTY = rostliny rostoucí na písčitých půdách
→ mateřídouška, kostřava, hvozdík
PODLA NÁROKŮ NA pH půdního prostředí:
ACIDOFYTY = kyselé půdy s pH menším než 6,7 → vč. rašelinišť (př. vřes, kostřava, rosnatka, azalka, rododendron)
NEUTROFYTY = rostoucí na půdách s pH 7 (př. lipnice)
ALKALOFYTY = rostoucí na půdách s pH větším než 7,2 (př. ostřice)
hodnota pH menší než 3 a větší než 9 způsobuje poškození kořenových buněk a úhyn rostlin
Rostliny jsou citlivé na obsah solí v půdě, které zvyšují osmotickou hodnotu půdního roztoku (př. soli chloridů, síranů, uhličitanů, Na+,Ca 2+,K+)
HALOFOBNÍ = nesnáší vysoký obsah solí (př. listnaté dřeviny, květák, mrkev)
HALOFYTNÍ = potřebují přítomnost solí pro růst a vývoj (mangrovové porosty u trop. moří)