1.24. Ekologie

TEPLOTA PROSTŘEDÍ

• největší část pohlceného slunečního záření se mění v teplo

• nejdůležitějším zdrojem tepla = Slunce

3 ZDROJE TEPLA:

1. přijetí tepla od okolí

2. metabolismus (svaly, játra)

3. sluneční záření (nejsilnější → infračervené záření)

Termodynamické zákony: E se nikdy neztrácí, pouze se přeměňuje 1 v druhou → teplo= dále již nevyužitelná E (uvolňuje se při EXOTERMICKÝCH REAKCÍCH → metabolismus, sálání, proudění → výdej tepla)

Teplotní optimum: hodnota závisí na organismu (cca 15- 30°C), faktor ovlivňující intenzitu fotosyntézy (optimum 25- 30°C)

• SPORY – bakterie: pevné obaly, v nichž jsou schopny přežít extrémně vysoké/ nízké teploty

1. EURYTERMNÍ ROSTLINY = mají širokou teplotní amplitudu (od -5°C- do +55°C) → optimální teplota eurytermních rostlin je +20°C až +25°C

→ v reprodukční fázi amplituda nižší (- 5°C- + 40°C)

→ luční, hajní druhy, bakterie (spory → - 190°C- 100°C)

1. STENOTERMNÍ ROSTLINY = úzká teplotní amplituda

→ řasa Chlamydomonas roste při 0°C, řasy v horkých pramenech +60°C do +70°C, koráli 23°C, teplomilné rostliny → okurky, sinice, cykasy

Při překročení limitující teplotní hranice dochází k poškození protoplazmy buněk

PŘIZPŮSOBENÍ SE ROSTLIN TEPLOTĚ:

1. TERMOFYTY (= teplobytné rostliny) = snášejí vysoké teploty

2. PSYCHROFYTY (= chladnobytné rostliny) = snášejí nízké teploty

3. KRYOFYTY = rostliny žijící na sněhu

teplota klesá v průměru o 0,5 °C na 100m → s rostoucí nadmořskou výškou se zvyšují srážky, intenzita větru, podíl UV složky slunečního záření

• Alpinské porosty: (-4°C- 0°C) → nad 1800m

• Kleč: (0-2 °C) → 1400- 1800m

• Smrčiny: (1-4 °C) → 1000- 1500m

• Bučin: (4- 7°C) → 800- 1100m

• Duboharbových lesů: (7- 10°C) → 400-500m

ZVÍŘATA

• HOMOIOTERMNÍ (= teplokrevní) → ptáci + savci

• POIKILOTERMNÍ (= studenokrevní) → obojživelníci + plazi (druhotně)

• teplota má vliv na většinu metabolických dějů → urychluje ho 2x až 3x

• urychluje vývoj pohlavních orgánů, růst těla, vývoj larev, počet generací → chroust má ve Středozemí více generací než u nás

• aktivní při teplotách pod bodem mrazu → chvostoskoci, hlubinné arktické ryby

• plži + velbloudi → snášejí teploty 40- 50°C

• HIBERNACE → zimní spánek

→ medvěd, sysel, plazi, obojživelníci, brouci, netopýři, křečci, ježci, plchové, jezevci

• ESTIVACE → letní spánek = hlodavci, poloopice, pouštní plazi, vakoplch

3 KLIMATICKÁ PRAVIDLA → VLIV NA MORFOLOGII ZVÍŘAT

1. BERGAMANOVO PRAVIDLO = teplokrevní živočichové mají v chladných oblastech větší objem svaloviny, mohutnější a větší tělo než příslušníci téhož druhu v teplých oblastech

→ medvědi, tygři, lišky

1. GLOGEROVO PRAVIDLO = teplokrevní živočichové v teplejších a vlhkých oblastech mají tmavší a pestřejší zbarvení než v oblastech sušších a chladnějších (sibiřský tygr/ tygr v subtropech)

2. ALLENOVO PRAVIDLO = v teplejších oblastech mají teplokrevní živočichové delší tělní výběžky než ve studených oblastech, kde minimalizují tepelné ztráty (fenek/ polární liška)