1.24. Ekologie

ALELOPATIE= vzájemný vztah mezi 2 populacemi, jedna z nich je ovlivňována chemickými látkami (bakteriální toxiny, antibiotika, silice, terpeny, fenoly, alkaloidy), které jsou vylučovány druhou populací

• látky působí na růst a vývoj INHYBIČNĚ

• do prostředí se chem. látky postávají:

1. výměšky kořenů do půdního roztoku

2. výluhy nadzemních částí rostlin po jejich opadu srážkovou vodou

3. aromatické prchavé látky mohou ovlivňovat rostliny sousední populace přímo/ nebo se dostávají do půdy srážkami

ALELOPATICKÁ INHYBICE:

• zpomalení až zastavení klíčení semen jiných druhů rostlin

• znemožňuje vývoj a růst již vyklíčených rostlin

(alelopatický účinek: pelyněk, pýr, merlík, slunečnice, šalvěj, broskvoň…)

AUTOINHYBIČNÍ PŮSOBENÍ = vylučování látek zabraňující klíčení semen rostliny v dosahu chemického vlivu matečné rostliny

POLOPARAZITISMUS = zelené rostliny schopné fotosyntézy, které vodu s rozpuštěnými živinami přijímají z těla hostitele – svými haustoriemi jsou napojeny na dřevní část cévního svazku hostitele (světlík, jmelí, ochmet)

PARAZITISMUS = mezi vyššími rostlinami je vzácný (př. podbílek, záraza)/ častý u bakterií, plísní, snětí a hub- z těla hostitele získávají všechny potřebné živiny vč. asimilátů

• některé rostliny si proti parazitům vytvářejí speciální látky = FYTONCIDY (cibule, česnek, lopuch)

SYMBIÓZA = typ pozitivního soužití – LICHENISMUS, MYKORHIZA, soužití HLÍZKOVITÝCH BAKTERIÍ S KOŘENY BOBOVITÝCH ROSTLIN

VZTAHY MEZI ROSTLINAMI A ŽIVOČICHY:

1. KLADNÉ = rostliny jsou tímto vztahem podporovány k růstu a vývoji (př. opylování hmyzem, rozšiřování semen a plodů živočichy…)

2. NEGATIVNĚ = spásání, okus a sešlap býložravců

3. INDIFERENTNĚ = rostliny jsou úkrytem živočichů (př. umožňují stavění hnízd)

VLIV ČLOVĚKA NA ROSTLINNÉ POPULACE:

• půda získávána ODLESŇOVÁNÍM

• RUDERÁLNÍ VEGETACE = plevelné druhy v okolí cest a skládek (př. merlík, kopřiva, lebeda, vratič, rdesno)

• SYNANTROPNÍ ROSTLINY = rostliny rozšířené činností člověka:

1. ÚMYSLNÁ ČINNOST = ATROPOFYTNÍ ROSTLINY (květiny, zeleniny)

2. NEÚMYSLNÁ ČINNOST = ADVENTIVNÍ ROSTLINY – na překladištích, přístavech, podél tratí, na skládkách (př. peťour, netýkavka)

SYNEKOLOGIE = EKOLOGIE SPOLEČENSTVA

• FYTOCENÓZA = rostlinné společenstvo = SOUBOR JEDINCŮ A POPULACÍ ROSTLINNÝCH TAXONŮ ROSTOUCÍCH NA URČITÉM STANOVIŠTI – jsou ovlivňovány svým prostředím, navzájem se ovlivňují, zpětně ovlivňují i své prostředí

• MONOCENÓZA = společenstvo tvořeno jedinci 1 populace (čistý porost) – kulturní společenstva uměle vysazená (př. obilná pole, smrkový porost, jabloňová plantáž)/ přirozená monocenóza (břehové společenstvo rákosu)

• POLYCENÓZA = smíšené porosty, společenstvo tvořené jedinci více populací, tvoří se z opakujících se taxonů (některé druhy velmi často spolu, některé nikdy) – na určitém typu stanoviště vždy roste určité společenstvo

• těsný vztah mezi SLOŽENÍM A STRUKTUROU FYTOCENÓZY + SOUBOR PODMÍNEK STANOVIŠTĚ (ostré hranice jsou mezi člověkem zasažené přírodou)

• EKOTON= lemové společenstvo, druhově bohatší než kontaktní společenstva, přechodné stanoviště mezi 2 společenstvy, v místě, kde se 2 společenstva stýkají – společenstvo přechodných vlastností (u živočichů také – př. les/ louka, porost břehové vegetace)