1.24. Ekologie

RŮST POČTU JEDINCŮ – charakteristická vlastnost populace

• MNOŽIVOST (NATALITA) = závisí přímo úměrně na rychlosti látkové výměny/ nepřímo úměrně na velikosti živočicha (myši – větší množivost než sloni)

• ÚMRTNOST (MORTALITA)= vysoká úmrtnost u motýlů/ nízká u sudokopytníků

DIAGRAM POPULACE

1. PYRAMIDA = rozvíjející se populace (při vzniku nové ekologické niky, gradace- hraboši)

2. ZVON = stálá populace (u vrcholových predátorů v nenarušených ekosystémech – grizzly)

3. URNA= vymírající populace (populace perlorodky)

GRAFICKÝ RŮST POPULACE

• ve tvaru „S“ = populační hustota roste zpočátku pomalu- růst velmi rychlý s největším přírůstkem jedinců – stacionární fáze představující výrazné zpomalení růstu (vyčerpání zdrojů potravy) – prostředí se zhoršuje odpadními látkami = RŮST UZAVŘENÝ (hustota populace kolísá kolem maximální hodnoty) – př. populace velkých savců

• RŮST OTEVŘENÝ = graf ve tvaru „J“ – počáteční fáze pozvolný růst – prudké zvýšení přírůstků, které se náhle zastaví a náhle se zastaví – př. populace hmyzu

pohyb, stěhování – klimatické změny během roku, množství potravy, úkryt, výskyt jedinců opačného pohlaví (př. tažní ptáci, stěhování kopytníků v rovníkové Africe, tahy tresek, sleďů)/ jednostranné přemisťování populací bez návratu (stepokur, babočka, lišaj)

SPOLEČENSTVA ŽIVOČICHŮ – synekologie = ekologické vztahy v rámci přitozených společenstev a ekosystémů

tvoří BIOCENÓZU = soubor všech organismů ve vymezeném prostoru = STÁLOST/ NEZÁVISLOST/ REGULACE

• PŘECHODNÁ SPOLEČENSTVA = ZONÁLY

• PŘECHODNÁ SPOLEČENSTVA = EKOTONY

BIOTOP = prostředí, ve kterém se společenstvo nachází

• KLIMATICKÝ KLIMAX = společenstvo v rovnováze s podnebím dané oblasti (př. klimaxové smrčiny v horských oblastech)

• EDAFICKÝ KLIMAX = odlišné půdní poměry mohou vyvolat rovnováhu biocenózy (př. rašeliniště)

• ANTROPOGENNÍ KLIMAX = rovnováha vyvolaná a trvale udržovaná lidskou činností (parky, pasné louky)

BIOMY = rovnovážné ekologické systémy, které představují soubory BIOCENÓZ + BIOTOPU a jsou charakterizovány především typem půdy a odpovídající vegetací (př. TUNDRA, POUŠŤ, TROPICKÝ DEŠTNÝ PRALES, TAJGA, SAVANA, STEP, JEHLIČNATÉ LESY, OPADAVÉ LISTNATÉ LESY, NEOPADAVÉ SUBTROPICKÉ LESY)

1. STĚHOVÁNÍ SE ZPĚTNÝM NÁVRATEM – tažní ptáci

2. ROZMNOŽOVÁNÍ

• ANADROMNÍ MIGRACE = migrace lososů k prameništím řek

• KATADROMNÍ MIGRACE = migrace úhořů z řek do moří (Sargasové)

1. MIGRACE ZA POTRAVOU – kopytníci v Africe, tahy sleďů, tresek do teplých mořských proudů

2. VERTIKÁLNÍ MIGRACE – sestup kamzíků do nižších poloh

ČLOVĚK A EKOLOGIE

Znečištění ovzduší:

1. OXID SIŘIČITÝ = vzniká spalováním uhlí s vysokým obsahem síry, vznikají KYSELÉ DEŠTĚ – okyselují půdu a vodu, defoliační účinky = opad listů (u lidí záněty horních cest dýchacích)

2. OXID UHLIČITÝ = kvantitativně největší znečišťovatel ovzduší, vzniká spalováním fosilních paliv při výrobě E, oteplení klimatu – způsobuje SKLENÍKOVÝ EFEKT – propouští krátkovlnné záření, zachycuje a nepropouští dlouhovlnné záření

3. OXIDY DUSÍKU = spalování fosilních paliv v průmyslu a ve spalovacích motorech společně s oxidem uhličitým – podílí se na vznik kyselých dešťů, snižují mykorrhizu, odumírání lesů, prekurzory ozonu

4. IMISE = vznikají vzájemnými reakcemi nečistot ovzduší – popílek, saze, olovo, arzen, fosfor, halogeny, oxid uhelnatý

5. POŠKOZOVÁNÍ OZONOVÉ VRSTVY = způsobeno freony, methylchloroformu, oxid dusného, tetrachlormetan, oxid uhelnatý, oxid uhličitý – nejnebezpečnější jsou chlorované látky – rozkládají molekuly ozonu (MONTREALSKÝ PROTOKOL)