1.24. Ekologie

Znečištění vod

1. VODNÍ TOKY = znečišťovány odpadními vodami – hlavně ropné produkty, toxické látky, saponáty, siláže, močůvka, kanalizační odpady – nejvíce znečištěny střední a dolní toky – ztrácejí samočistící schopnost + tepelné znečištění (voda z chladících věží tepelných a jaderných elektráren)

2. DRUHOTNÉ ZNEČIŠTĚNÍ – kyselými dešti, splachy neumělých a umělých hnojiv

3. EUTROFIZACE VOD = nízká hodnota pH, vysoký obsahu dusíkatých a fosforečných látek – vlivem nadbytku živin dochází k přemnožení sinic a řas = voda „kvete“/ ve spodních vrstvách je nedostatek kyslíku, což způsobí, že rostliny odumírají a klesají na dno – dochází k hnilobnému rozkladu za vzniku toxického sulfanu a amoniaku = eutrofické vody jsou mrtvé, zapáchající, nepoužitelné

4. ZNEČIŠTĚNÍ MOŘÍ A OCEÁNŮ = těžba a doprava ropy

OHROŽENÍ PŮDY A LESŮ

• vliv kyselých dešťů – odumírání lesů

• z imisí se v půdě hromadí těžké kovy, pesticidy, radioaktivní látky

• znečištění ropnými produkty, přehnojováním průmyslovými hnojivy, zasolováním

• EROZE = odnos půdy, oddrnování a odlesňování, nesprávné osevní postupy

HLAVNÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍ FAKTORY – ČLOVĚK:

- FOTOCHEMICKÝ SMOG = exhaláty obsahující NO, SO2, plynné uhlovodíky ze zdrojů – energetika, doprava, chemický výroba a zemědělství – znečišťují ovzduší – účinkem slunečního záření (= FOTOCHEMICKÉ REAKCE) jsou přeměňovány na meziprodukty a produkty (aldehydy, peroxidy, oxidy dusíku a síry), které druhotně znečišťují vzduch jako tzv. FOTOCHEMICKÝ SMOG – důsledek: působí dráždivě na DS, CS, ohrožuje zdraví lidí, zvýšená zátěž organismu může být příčinou úmrtí

OCHRANA PŘÍRODY – GLOBÁLNÍ EKOSYSTÉM

• celosvětová záležitost – snaha o zbrzdění/ zastavení nežádoucího vývoje, aby zůstala, co největší BIODIVERZITA = druhová rozmanitost, jelikož vyhubení druhů organismu by nenávratně zmenšilo genofond – narušení biologické rovnováhy

• Světové organizace zabývající se ochranou druhů:

1. MEZINÁRODNÍ UNIE PRO OCHRANU PŘÍRODY A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

2. SVĚTOVÝ FOND NA OCHRANU PŘÍRODY

• změnou sociálních a ekonomických poměrů došlo ke vzniku MEZINÁRODNÍ ÚMLUVY O OCHRANĚ KULTURNÍHO A PŘÍRODNÍHO DĚDICTVÍ

• zahraničí: Yellowstonský NP, Plitvická jezera v Chorvatsku, NP Galapágy, egyptské pyramidy

ČESKÁ REPUBLIKA

• r. 1990 – Ramsarská úmluva

• r. 1991 – Úmluva o ochraně světového a kulturního dědictví

• Berlínská úmluva

• Součást sbírky zákonů:

1. ZÁKON O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ = výchova, osvěta a vzdělávání se provádí tak, aby vedly k myšlení a jednání v souladu s udržením rozvoje krajiny

2. ZÁKON ČNR O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY = vymezení zvláště chráněných území, zabezpečení ochrany přírody na našem území v celosvětovém rámci