1.24. Ekologie

ATMOSFÉRA = VZDUCH

SLOŽENÍ = 78% → N, 21% → O, 0,9% → Ar, 0,03% → CO2, ostatní plyny: vodní pára, sirovodík, SiO2, oxidy dusíku

• fyzikální (→ hustota, proudění, tlak) a chemické složení ovlivňuje organismy

• organismy žijí v TROPOSFÉŘE

• 1. atmosféra = bez O2, sirovodík, methan, CO, CO2

• 2. atmosféra = s O2, vytváří ozonovou vrstvu O3 → brání průniku UV záření

• O2 – není limitující faktor → je nevyčerpatelný

PROUDĚNÍ VZDUCHU:

• biokomunikace → nese zvukové vlny, feromony, chemické signály

• rozšiřování pylu → větrosprašnost (evolučně starší rostliny → jehličnany, obiloviny, pícniny)

• pohyb živočichů

• výdej tepla

TLAK VZDUCHU:

• proměnlivý → se stoupající nadm. výškou/ tlak klesá i množství O2 → nutnost adaptace zvýšením množství erytrocytů

• s nárůstem hloubky se tlak zvyšuje

• většina živočichů do pásma 6000m/ ptáci do pásma 7000m/ bakterie do 10 000m

HUSTOTA VZDUCHU:

• aerodynamický tvar ptáků, kteří se snadněji přemisťují při nižší hustotě vzduchu

Atmosféra poskytuje rostlinám základní stavební prvky → uhlík, kyslík, dusík:

UHLÍK = získán rostlinami z atmosférického CO2 → jediný zdroj C pro stavbu biomasy

KYSLÍK = nutný pro dýchání rostlin, důležitá přítomnost O2 v půdě

• v půdním vzduchu je obsah O2 menší (10%) než v atmosférickém vzduchu (21%) → difúze vzduchu do půdy je pomalá a velká spotřeba kyslíku mikroorganismy a dýcháním kořenů

• PŮDNÍ PÓRY = prostory mezi půdními částicemi → málo prokysličené JÍLOVITÉ PŮDY (= těžké půdy, nepropustné pro vodu)

• tvorba DÝCHACÍCH KOŘENŮ → rostou směrem vzhůru z půdy do vzduchu (bažinaté půdy)/ CHŮDOVITÉ KOŘENY → trvale pod povrchem půdy

DUSÍK

• potřebný pro syntézu rostlinných bílkovin, u vyšších rostlin k tvorbě dusíkatých látek (alkaloidů)

• přijímán ve formě NH4, NO3-

Způsoby jakými se dostává do půdy:

1. Z PLYNNÝCH SLOUČENIN V ATMOSFÉŘE = vznikají ze vzdušného dusíku elektrickými výboji při bouřkách, z exhalátů → do půdy se dočkávají srážkami

2. ČINNOSTÍ MIKROORGANISMŮ = mají schopnost přímo vázat vzdušný dusík → aerobní půdní bakterie (azotobacter), anaerobní půdní bakterie (clostridium), hlízkovité bakterie žijící v symbióze s kořeny bobovitých rostlin, sinice Nostoc, Anabaena

3. MINERALIZACÍ ODUMŘELÝCH TĚL = rostlin a živočichů → vazači dusíku → dusík uvolněn z organických molekul bílkovin v anorganické podobě NH3 → AMONIZAČNÍ BAKTERIE (rozklad detritu)

→ NITRIFIKAČNÍ BAKTERIE (aerobní) = amoniak → dusitany NO2-

→ NITRATAČNÍ BAKTERIE (aerobní)= dusitany → přeměna na formu dusičnanovou NO3-

→ DENITRIFIKAČNÍ (anaerobní)= dusičnany → plynný dusík (uniká do atmosféry) → ochuzují půdu o dusíkaté látky → vzdušný dusík vážou „vazači dusíku“

1. DUSÍKATÁ HNOJIVA (močovina)

• NITROFYTY = rostliny náročné na obsah dusíku v půdě → tvoří NITROFILNÍ SPOLEČENSTVA (kopřiva, lebeda, pýr, merlík)

• NITRFOBNÍ SPOLEČENSTVA = rostou na kyselých substrátech, brzdí nitrifikační činnost mikroorganismů

• MASOŽRAVÉ ROSTLINY = rostou na rašeliništích, získávají dusíkaté látky rozkladem těl živočichů (rosnatka, tučnice)