Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




1.2. Chemicke slozeni a obecne vlastnosti zivych soustav

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (31.86 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

  • FOSFOLIPIDY

  • Stavba: malé molekuly tvořené 2 MK, glycerolem, fosfátem

  • MK tvoří „ocásek“ molekuly = hydrofobní č. (= vytěsňuje molekuly vody)

  • Glycerol+ fosfát+ polární sk. (př. cholin) tvoří „hlavičku“ molekuly = hydrofilní č. (= přitahuje molekuly vody)

  • Funkce: důležitá složka cytoplazmatické membrány = tvořena dvojitou vrstvou fosfolipidu – obě molekuly orientovány hlavičkami k vodnému prostředí a ocásky do středu membrány

  • NUKLEOTIDY = základní stavební jednotka nukleových kyselin DNA, RNA

  • Organické látky tvořené 3 částmi – fosfát, cukr (pentóza – ribóza/deoxyribóza), dusíkatá báze (adenin, cytosin, guanin, thymin/uracil)

  • RNA = ribóza, fosfát, dusíkaté báze – adenin,uracil,cytosin, guanin (neobsahují THYMIN)

  • DNA = deoxyribóza, fosfát, dusíkaté báze – adenin, guanin, cytosin, thymin

  • ATP (= adenosintrifosfát) – typ nukleotidu obsahující – ribózu, adenin, 3 fosfátové sk. – při ztrátě 1 fosfátu vzniká ADP a současně se uvolňuje E uložená v makroergních vazbách, tato E je využita k aktivní činnosti buňky. Každá buňka si ATP musí vytvořit sama při procesu dýchání

  • NAD (=nikotinamidadenindinukleotid) – molekula NAD+ přijímá vodíkový proton a 2 elektrony za vzniku NADH (= redukovaný NAD) – slouží jako přenašeč elektronů při procesu dýchání

  • NADP (= nikotinamidadenindinukleotidfosfát) – po přijetí vodíkového protonu vzniká NADPH (= redukovaný NADP) – slouží jako přenašeč elektronů v procesu fotosyntézy

MAKROMOLEKULY:

  1. POLYSACHARIDY = polymery tvořené tisíci molekulami cukrů spojenými glykosidovými vazbami v jeden dlouhý řetězec

  • ŠKROB = vyskytuje se v rostlinných buňkách – zásobárna energie

  • Tvořena molekulami glukózy spojenými glykosidovou vazbou

  • Zrnka škrobu viditelná světelným mikroskopem (př. v buňkách bramborových hlíz)

  • GLYKOGEN = zásobárna energie v živočišných buňkách (tzv. živočišný škrob) a v buňkách hub (glykogen + tuky), zrníčka glykogenu viditelné elektronovým mikroskopem

  • CELULÓZA = nejrozšířenější polysacharid na Zemi

  • Tvořena molekulami glukózy (až 15000 jednotek /1 molekula celulózy)

  • Základní stavební materiál buněčných stěn rostlinných buněk

  • Vlastnosti: těžce stravitelná, chrání buňku, dodává jí pevnost

  1. BÍLKOVINY (proteiny) = makromolekuly tvořené aminokyselinami spojenými peptidovými vazbami, vytvářející tak polypeptidové řetězce

  • Funkce: podílejí se na stavbě membrán,buň. stěn, organel a vnitřní buněčné kostry, fungují jako enzymy katalyzující potřebné reakce v buňce, regulují přenos genetické informace, umožňují vzájemnou komunikaci mezi buňkami a jejich okolím, některé bílkoviny jako tzv. „molekulové motory“ umožňují pohyb organel v buňce přes mikrotubuly, umožňují pohyb celé buňky – tvoří bičíky, řasinky, mohou fungovat jako receptory přinášející buňce informace o okolí, transportní bílkoviny fungují jako přenašeče látek dovnitř a ven z buňky.

Témata, do kterých materiál patří