17. Vznik mnohobunecnosti

1. plakulární teorie

• autor: Otto Bütschli – profesor univerzity v Heidelburgu

• na počátku: plochý, dvouvrstevný orgán plakula vrstva spodních buněk – adaptace přijmu potravy a trávení (vyklenutí střední části těla – vznik dočasné trávicí dutiny)

• objeven žijící organismus vločkovec, který tuto strategii uplatňuje

1. ciliární teorie

• jednobuněční předchůdci asi nebyli bičíkovci, ale obrvení

• nejprve vznik syncitií (buňka obsahující více jader)

• opakované dělení jader – každé kontrolovalo cytoplazmu kolem sebe růst organismu a následné vytvoření jednotlivých buněk vznik organismů podobných ploštěncům

1. Systém živočichů

živočichové

triblastika

prvoústí

druhoústí

1. Diblastika

• organismy se dvěma zárodečnými listy

• zůstávají na vývojovém vzniku

1. Triblastika

• organismy se třemi zárodečnými listy

1. organismy se schizocoelem = nepravá tělní dutina typická pro ploštěnce (motolice, tasemnice,..), která je vyplněná parenchymem

2. organismy s pseudocoelem = druhotná nepravá tělní dutina vyvinutá ze schizocoelu potlačením parenchymu – typická pro hlísty

3. organismy s coelomem = pravá dutina tělní

1. Charakteristické znaky živočichů

• heterotrofie

• eukaryotická buňka

• aktivní, omezený růst všech buněk

• pohyb jako lokomoce

• výkonný metabolismus

• buněčná stavba (více mitochondrií)

• větší energetická spotřeba (dýchání)