24. Nervová soustava člověka

• počet se shoduje s počtem obratlů (31 párů), vystupují meziobratlovými otvory

- nervy mozkové (hlavové) – tyto nervy mohou být senzitivní, motorické nebo smíšené

• začínají nebo končí u jader mozkových nervů v mozkovém kmeni (motorická a autonomní vlákna – začátek; vlákna senzitivní - konec)

• 12 párů: I. čichový, II. zrakový, III. a IV. okohybné, V. trojklanný, VI. okohybný, VII. lícní, VIII. sluchovorovnovážný, IX. jazykohltanový, X. bloudivý, XI. přídatný, XII. podjazykový

nervy vegetativní (autonomní)

- řídí činnost vnitřních orgánů (cévní soustava, trávicí trubice, průdušky, vylučovací soustava, pohlavní ústrojí), řídí také činnost napřimovačů vlasů a chlupů v kůži, sekreci potních, slzných žláz a dřeně nadledvin

- souhrnně lze shrnout jeho činnost - řízení hladkého svalstva, žláz a srdce

- tvořen eferentními nervovými drahami, které dělíme:

- nervy sympatické (sympaticus) - vystupují z hrudní a bederní míchy spolu s míšními nervy

- mediátor – adrenalin a noradrenalin

- nervy parasympatické (parasympaticus) - vystupují z mozku a z křížové míchy

- mediátor – acetylcholin

- nejvýznamnější – bloudivý nerv (X. hlavový nerv)

- většina orgánů – inervována oběma typy nervů

- působení parasympatiku a sympatiku je antagonistické (protichůdné) – to udržuje činnost vnitřních orgánů v rovnováze

(např. sympatikus zrychluje srdeční činnost, parasympatikus ji zpomaluje)

- činnost parasympatiku a sympatiku je koordinována nadřazenými oblastmi CNS