27. Paryby a ryby

zahrnuje většinu žijících ryb

nadřád chrupavčití - některými znaky připomínají paryby: chrupavčitá kostra, zachovaná struna hřbetní, nesouměrná ocasní ploutev

• řád jeseteři - protáhlý rypec; obývají vody severní polokoule; jejich jikry se upravují jako kaviár; zástupci: jeseter velký, jeseter hvězdnatý

• řád bichiři - řád omezen na Afriku; nemají rypec; noční živočichové; zástupci: bichir nilský

nadřád kostnatí - patří sem většina žijících ryb; celá kostra je tvořena kostmi

• řád holobřiší - protáhlé válcovité tělo; břišní ploutve chybí; zástupci: úhoř říční

• řád bezostní - měkké ploutevní paprsky; zástupci sleď obecný, sardinka obecná

řád maloostní - většinou sladkovodní; málo tvrdých paprsků v ploutvích; Weberův aparát = přeměněné části prvních dvou obratlů, které zprostředkovávají přenos vibrací; zástupci: kapr obecný, karas obecný, lín obecný, cejn velký, parma obecná, jelec tloušť, mřenka mramorovaná, střevle potoční, piskoř pruhovaný

řád trnobřiší - drobnější ryby, které se chovají v akváriích; zástupci: piraňa obecná, tetra krvavá

řád sumci - jedny z největších sladkovodních ryb; zástupci: sumec velký

řád štiky - významní dravci; štika obecná

řád lososi - hospodářsky významné druhy; mají šupiny; zástupci: pstruh obecný, losos obecný

řád hrdloploutví - převážně mořské druhy, jejichž břišní ploutve jsou posunuty před prsní ploutve; zástupci: mník jednovousí, treska obecná

řád volnoostní - patří sem řada morfologicky rozdílných, převážně mořských druhů ryb; zástupci: koníček mořský

řád ostnoploutví - nejpočetnější skupina ryb, žijících od oceánů přes brakické vody po sladké vody; mají ktenoidní šupiny na povrchu těla; větší počet tvrdých paprsků; zástupci: okoun říční, candát obecný, tuňák obecný

řád platýsi - tvarem těla se liší od ostatních ryb; zástupci: platýs bradavičnatý

nadřád lalokoploutví - vývojově významná skupina; předchůdci čtvernohých obratlovců (obojživelníků); stavba párových ploutví je homologická s končetinami čtyřnožců; zástupci: latimérie podivná

nadřád dvojdyšní - samostatná vývojová větev se znaky dokládajícími možnou cestu vývoje k suchozemským obratlovcům; protáhlé tělo; struna hřbetní zachována po celý život chrupavčitá kostra; žijí ve sladkých, periodicky vysychajících vodách suchých tropických oblastí; dýchají žábrami i plicními vaky; zástupci: bahník australský