Příjem látek a energií
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
15. Příjem látek a energií
Membránový transport
Látkový a energetický metabolismus
Výživa jako základ látkového metabolismu
Minerální výživa rostlin
Fylogeneze TS živočichů
TS člověka
Potravní vztahy mezi organismy
Potravní chování
MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT
Hlavní struktura regulující buněčný příjem a výdej látek je cytoplazmatická membrána. CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA = biomembrána ohraničující buňku na jejím povrchu, která odděluje vnitřní prostředí buňky od vnějšího. Je tvořená dvojitou vrstvou fosfolipidů (hydrofilní „hlavičky“ směřují k vodnému prostředí buňky, hydrofobní „ocásky“ směřují do středu membrány. Tvoří fluidní mozaiku, je semipermeabilní (= polopropustná) – reguluje příjem a výdej látek buňkou= tzn. některé látky jí procházejí snadno, jiné pomalu, některé jen za určitých podmínek a některé jí neprochází vůbec. Mezi dvojvrstvou fosfolipidů jsou integrovány bílkoviny, které procházejí oběma vrstvami membrány, tvoří mozaiku. Některé bílkoviny v membráně mohou být transportní. Svou polopropustností membrána zajišťuje, že vnitrobuněčné koncentrace jednotlivých látek jsou udržovány v optimální koncentraci pro život buňky.
2 druhy transportů:
Pasivní transport – volná difúze, osmóza, přenos bílkovinnými přenašeči ve směru koncentračního spádu (tzn. nevyžaduje E ve formě ATP)
Aktivní transport – transport za pomoci bílkovinných přenašečů proti směru koncentračního spádu, cytóza - exocytóza/ endocytóza (tzn. vyžaduje přísun E ve formě ATP)
PASIVNÍ TRANSPORT
Volná difúze = přechod molekul závisí na fyzikálních vlastnostech membrán, probíhá ve směru koncentračního spádu – patří sem zvláštní typ difúze molekul vody = OSMÓZA
Osmóza = jednostranná difuze přes semipermeabilní membránu do roztoku. BS má vlastnosti permeabilní pro částice určité velikosti/ cytoplazmatická membrána je polopropustná.
Hypotonický roztok = prostředí o nižší koncentraci osmoticky aktivních látek v okolí buňky než uvnitř buňky. Buňka vodu nasává. U rostlinné buňky dochází ke zvýšení TURGORU (= nitrobuněčný tlak, který vyvíjí cytoplazma na BS – napínají se buňky) = turgor udržuje tvar rostlinné buňky (rostlina ztrácející turgor vadne). U živočišné buňky dochází k PLAZMOPTÝZE (= OSMOTICKÉ LÝZE) = buňka se roztahuje, může dojít až k prasknutí.
Hypertonický roztok = prostředí, které má větší množství osmoticky aktivních látek než uvnitř buňky. Buňka, aby vyrovnala koncentraci na obou stranách, ztrácí vodu. V případě rostlinné buňky dochází k PLAZMOLÝZE (= odtržení cytoplazmy od BS, vakuola zmenšuje svůj obsah). U živočišné buňky, která nemá BS, dochází k PLAZMORHIZE (= svraštění) buňky.
Izotonický roztok = koncentrace osmoticky aktivních částic vně i uvnitř buňky je stejná. Pro organismy je nutné udržovat rovnováhu mezi tkáněmi. Anorganický roztok, který je izotonický s lidskou krví je 0,9% NaCl. U rostlin regulují osmotické jevy příjem vody kořenovou soustavou (aktivní příjem vody – symplastickou cestou). Organismy musí udržovat ve vnitřním prostředí takovou koncentraci látek, která odpovídá osmotické hodnotě jejích buněk.