Příjem látek a energií
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
pasivní příjem = apoplastickou cestou- difúzí prostorami v buněčných stěnách (bez spotřeby E, v době, kdy má rostlina již vyvinuty listy
aktivní příjem = symplastickou cestou – od buňky k buňce přes cytoplazmatické membrány
Významné biogenní prvky ve výživě rostlin
Dusík = složka bílkovin, příjem hlavně ve formě NO3- , méně často ve formě NH4+
Fosfor = složka NK, ATP, koenzymů, fosfolipidů (stavební složky cytoplazmatické membrány)
Síra = složka bílkovin, příjem ve formě SO42-
Draslík a vápník = příjem ve formě K+ (zvyšují hydrataci protoplazmy), Ca2+ (snižují hydrataci protoplazmy) iontů
Hořčík = součást molekuly chlorofylu, příjem ve formě Mg2+
Mikrobiogenní prvky ve formě Fe3+, Cu2+, Zn2+, Cl-
FYLOGENEZE TS ŽIVOČICHŮ
TS není vyvinuta u některých prvoků a parazitů- příjem potravy celým povrchem těla (osmoticky) - (př. tasemnice, bičíkovci, hlenky, nádorovky…)
Prvoci – trávicí organely – př. trepka – příjem potravy (buněčná ústa), zpracování potravy (potravní vakuola), zplodiny látkové přeměny (buněčná řiť)
Nitrobuněčné (intracelulární) trávení – př. houby (límečkovité buňky)
Mimobuněčné (extracelulární)trávení – probíhá v TS – př. většina živočichů
Mimostřevní trávení – vpuštění do kořisti trávicích fermentů – potrava štěpena mimo tělo, natrávený tekutý obsah je pak nasáván svalnatým jícnem (př. larvy potápníka, mravkolva)
K prvnímu zpracování potravy jsou vytvořeny zvláštní orgány:
radula plžů = pilníkovitý, chitinový orgán, jímž hlemýžď strouhá potravu
bodavé a savé ústrojí mšic
ozubené čelisti mihule a pijavky
kusadla hmyzu
zuby obratlovců
nejjednodušší typ TS – láčka = slepě končící trávicí dutina, jediný otvor, kde je potrava natravována enzymy (= extracelulární trávení) a současně vyvrhována – př. žahavci (nezmar), ploštěnky – kromě trávicí funkce plní funkci rozvodu živin- gastrovaskulární systém
u většiny bezobratlých – trávicí trubice: ústní dutina se slinnými, popř. jedovými žlázami, hltan, jícen (př. u včel rozšířen v medný váček), žaludek (střední střevo), střevo a konečník
u bezobratlých TS vytvořena z EKTODERMU (kromě žláznatého žaludku)
u obratlovců TS vytvořena především z ENTODERMU= trávicí funkce, prvostřevo= dutina vystlaná entodermem, je propojena prvoústy s okolním prostředím (Ektodermální původ- dutina ústní + řiť)
býložravci – delší, složitější TS (trávení celulózy) X masožravci jednodušší TS
ústa obratlovců – uchopovací funkce (masité rty pro sání – savci), jazyk (u některých- ještěrka: vysunovatelný jazyk – podílí se na zisku potravy), mechanické zpracování potravy – zuby (nemají ptáci, kapr), do ústní dutiny suchozemských druhů ústí slinné žlázy (př. u vodních ptáků silně redukovány slinné žlázy)
hltan- vchlipují se z něj dýchací orgány (žábry, plíce)
vole = u hmyzu, ptáků, shromaždiště potravy a její změkčování
žaludek – původní fce: zásobárna potravy, druhotná fce: trávicí – bez žaludku: kruhoústí, chiméry, některé ryby/ ptáci- 2 žaludky: žláznatý= chemické zpracování a svalnatý= mechanické zpracování/ velbloudi – 3 žaludky/ přežvýkavci – 4 žaludky: bachor, čepec, kniha, slez
střevo- u vyšších obratlovců sem ústí slinivka břišní a žlučovody z jater/ vodní obratlovci – krátké střevo, vstřebávací plocha zvětšena spirální řasou (paryby), složeno v klíčky (ryby), vyvinutí slepých střev (ptáci, savci = mají vyvinuty klky)/ savci- tenké střevo s klky, tlusté střevo bez klků
konečník – mihule, ryby, placentální savci (vč. člověka)
kloaka= společný vývod pro TS, VS, RS (př. ptáci, plazi, obojživelníci)