3. VÝVOJ POHYBU ORGANIZMŮ

3.

VÝVOJ POHYBU ORGANIZMŮ

• rozdíly mezi pohybem rostlin a živočichů, taxe, tropizmy, nastie, organely pohybu

prvoků, význam cytoskeletu pro pohyb eukaryot, příklady pohybu na různých
úrovních organizmu, typy svaloviny a rozdíly mezi nimi, pohyb bezobratlých a
obratlovců, pohybová soustava člověka

Pohyb bakterií

• Bakteriální bičíky - umožňují lokomoci bakterií ve vodném prostředí
• polotuhá, šroubovitě stočená vlákna tvořená jedním proteinem, tzv. flagelinem

Pohyb eukaryot

• Cytoskelet - soustava struktur s opěrnou a pohybovou funkcí přítomná pouze v

eukaryotických buňkách

• Jsou to vláknité útvary tvořené spojením velkého množství molekul proteinů
• Existují 3 typy cytoskeletárních útvarů:

- mikrotubuly

- mikrofilamenta

- intermediální filamenty.

Mikrotubuly

• tvořeny dimerem proteinu – tubulin
➢ skládají do trubicovitých útvarů.
• Mikrotubuly jsou základem eukaryotických bičíků
• Jsou to protáhlé útvary obklopené na povrchu plazmatickou membránou, obsahující

uvnitř soustavu mikrotubulů, tvořenou devíti obvodovými dvojicemi

• Mikrofilamenta jsou mnohem tenčí než mikrotubuly
• Jsou tvořeny dvěma řetězci aktinu, které se kolem sebe spirálně otáčejí
• zpravidla je přítomen ještě protein tropomyozin
• mikrofilameny tvoří většinou síť pod povrchem buňky
• Svalový pohyb je rovněž zprostředkován interakcí aktinových filamentů a myozinu

• Klasickou a evolučně nepokročilejší strukturu vykazuje příčně pruhovaný sval,

vyvinutý u obratlovců a členovců

• svalový stah je podmíněn klouzáním myozinových filamentů po filamentech

aktinových

• aktivace svalového vlákna je vyvolána zvýšením koncentrace iontů Ca
• Intermediální filamenty - se vyskytují v několika typech:
o laminy
o cytokeratiny
o neurofilamenty

Pohyb rostlin

Pohyby rostlin dělíme:

• pohyby fyzikální, které rozlišujeme na:

a) hygroskopiské

b) kohezní

• pohyby vitální, která rozlišujeme na

a) lokomoční (taxe)

b) ohybové, jež se dále dělí na:

❖ tropismy
❖ nastie
❖ samovolné pohyby
• Vitální pohyby živých rostlin souvisejí s funkcemi živé hmoty
• fyzikálně se pohybují také odumřelé orgány, v nichž se během života připravily určité

struktury, které jim tyto pohyby umožňují

• vitálně se pohybuje například rostoucí lodyha, která se ocitla ve vodorovné poloze a

napřimuje se (geotropismus)

• fyzikální pohyb ukazuje např. šiška borovice, která se ve vlhku uzavírá a za sucha

otevírá (hygrosopický pohyb).

• Vitální pohyby se rozlišují na pohyby z místa na místo - lokomoční, typicky

uskutečnitelné u bičíkovců na pohyby rostlin pevně přisedlých, jejichž orgány se
mohou ohýbat buď za zdrojem podráždění (tropismy) nebo z podnětu tohoto
podráždění (nastie).

Pohyby fyzikální